Trachyt

Trachyt patří mezi výlevné magmatické horniny, které neobsahují křemen nebo jej obsahují pouze v podružném množství. Z chemického hlediska je tedy pro trachyty charakteristický nižší obsah SiO₂.

Trachyt
Trachyt
Zařazení	magmatická hornina
Hlavní minerály	ortoklas, plagioklas, tridymit, křemen, nefelín
Akcesorie	biotit, pyroxeny, olivín
Textura	afanitická, porfyrická
Barva	šedá, tmavě šedá

Trachyty bývají světlé, nejčastěji šedavé, nahnědlé nebo zelenavé. Mívají všesměrnou porfyrickou stavbu s jemnozrnnou až celistvou základní hmotou, která bývá na lomných plochách drsná. Porfyrické vyrostlice tvoří většinou živec.^[1] U některých trachytů se vyskytuje i pórovitá nebo sklovitá stavba.

Název horniny zavedl v roce 1822 R. J. Haüy.^[2]

Složení

Trachyt (Špičák u Teplé)

Mineralogicky jsou tvořeny převážně živcem (převládají draselné živce nad plagioklasy), foidy (zástupci živců) - nefelínem, sodalitem a leucitem. Křemen je přítomen nanejvýš v podružném množství, spíše se vyskytuje tridymit. Z tmavých minerálů jsou přítomny převážně v akcesorickém množství augity, amfiboly a biotit. Amfiboly jsou často zkorodované a lemované sekundárními minerály magnetitem a pyroxeny. Trachyt je efuzivním ekvivalentem syenitu.

Výskyt

Trachyty se vyskytují převážně v třetihorních a mladších vulkanitech: v římské vulkanické provincii, na ostrově Ischia a v Itálii. Recentní trachytické lávové proudy se nacházejí na Islandu, Azorských ostrovech a ve východní Africe. V Česku se často vyskytuje například v Českém středohoří.^[3]