Solar Mesosphere Explorer

Solar Mesosphere Explorer či SME (též Explorer 64) byla americká vědecká sonda, která v rámci programu Explorer zkoumala horní vrstvy zemské atmosféry. Hlavním úkolem mise bylo studium ozónové vrstvy a jejího ovlivnění zejména vlivem ultrafialového záření Slunce a koncentrací oxidů dusíku.

SME
Jiné názvy	Solar Mesosphere Explorer Explorer 64
COSPAR	1981-100A
Katalogové číslo	12887
Start	6. října 1981, 11:27 UTC
Kosmodrom	Vandenberg Air Force Base
Nosná raketa	Delta 2310
Typ oběžné dráhy	slunečně synchronní
Stav objektu	zanikl v atmosféře
Zánik	5. března 1991
Trvání mise	7 let a 180 dní
Konec mise	4. dubna 1989
Provozovatel	NASA
Výrobce	Ball Space Systems
Druh	Vědecká družice
Program	Program Explorer
Hmotnost	437 kg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis sondy

Družice měla válcový tvar o průměru 1,7 m a délce 1,25 m, vážila 437 kg. Dodávku elektrické energie zajišťovaly solární panely. Sonda byla stabilizovaná rotací 5 otáček za minutu. Naměřená data jsou předávána na Zemi v reálném čase nebo ze záznamu z magnetopáskové palubní paměti.^[1][2]

Přístrojové vybavení

• sluneční ultrafialový spektrometr
• ultrafialový spektrometr pro měření koncentrace ozónu
• spektrometr pracující při vlnové délce 1,27 µm
• spektrometr pro měření koncentrace oxidů dusíku v atmosféře
• detektor protonů slunečního původu o energiích 30-500 MeV

Průběh letu

Sondu vynesla do vesmíru raketa Delta 2310 z kosmodromu Vandenberg v Kalifornii. Start proběhl 6. října 1981 v 11:27 UTC, družice byla vynesena na slunečně synchronní dráhu.^[2]

Měření probíhala až do 4. dubna 1989, kdy byla sonda kvůli poklesu výkonu slunečních baterií vypnuta.^[3] V atmosféře zanikla 5. března 1991.^[2]

Poznámky

Tento text nebo jeho část byla převzata z článku 1981-100A - SME (verze 2004-12-07 14:13:54 UT) uveřejněného na stránkách SPACE 40, jehož autorem je Antonín Vítek (licence GFDL a CC-BY-SA 3.0, povolení autora).