Su Sung

Su Sung (čínsky pchin-jinem Sū Sòng, znaky zjednodušené 苏颂, tradiční 蘇頌; 1020 – 1101) byl čínský vědec a vynálezce z období dynastie Sung. Díky širokému rozsahu oborů jeho činnosti bývá někdy řazen k polyhistorům; věnoval se například matematice, mechanice (zejména hodinářství), astronomii, kartografii, farmakologii, mineralogii, zoologii, botanice nebo architektuře.

Su Sung
Narození	1020 Čchüan-čou
Úmrtí	1101 (ve věku 80–81 let)
Povolání	kartograf, stavební inženýr, astronom, diplomat, vynálezce, architekt, metalurg, matematik, astrolog, farmaceut, politik, básník, filozof, botanik, lékař, zoolog a přírodovědec
Děti	Su Jing[1] Su Xi[1] Su Xi[1] Su Jiong[1] Su Jia[1]
Rodiče	Su Shen[1]
Příbuzní	Su Shide[1] (vnuk)
Funkce	velvyslanec Číny
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mimořádných výsledků dosáhl v oblasti konstrukce hodinářských mechanismů; dále se věnoval poezii, byl státním úředníkem a působil v diplomatických službách sungské dynastie. Jeho současníkem byl další čínský učenec a polyhistor Šen Kua.

Život a dílo

Narodil se v roce 1020 v prefektuře Čchüan-čou v provincii Fu-ťien.^[2] Po absolvování čínských úřednických zkoušek (vynikl díky své eseji o čínském kalendáři)^[3] působil na mnoha významných pozicích ve veřejné správě dynastie Sung, včetně tří kanceláří a šesti ministerstev; nejdřív byl ministrem státní správy, pak byl v roce 1086 jmenován ministrem trestů.^[4] V roce 1077 byl vyslán na diplomatickou misi do říše Liao; kromě jiného pomohl urovnat hraniční spor mezi oběma říšemi.^[5]

K jeho nejvýznamnějším vědeckým výsledkům patří například sestavení mapy hvězdné oblohy (jež je dodnes nejstarší dochovanou podobnou mapou v tištěné formě)^[6] a redakce rozsáhlého farmakologicko-mineralogického pojednání, v němž tým učenců vytvořil například klasifikaci minerálů,^[7] popsal len setý^[8] nebo odhalil stimulační účinky efedrinu.^[2]

V roce 1088 vytvořil v středověkém Kchaj-fengu mimořádně důmyslné vodní hodiny založené na hydraulickém principu a s obsaženým krokovým mechanismem; šlo o první mechanické hodiny světa, které navíc kromě času ukazovaly i pohyb Slunce, Měsíce a planet.^[9] Su Sungovo hodinářské pojednání z roku 1092 vyšlo v roce 1094 a představuje (kromě jiného) nejstarší dochovanou zmínku o nekonečném řetězovém pohonu^[10] a významný důkaz technologické vyspělosti soudobé čínské civilizace.^[11]