Suchoj Superjet 100
ruský dopravní letoun From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Suchoj Superjet 100 (rusky Сухой Суперджет 100, anglicky Sukhoi Superjet 100) nebo SSJ100 je řada ruských dvoumotorových proudových úzkotrupých dopravních letounů pro regionální linky, dříve nazvaná RRJ – Russian Regional Jet, které vznikly v konstrukční kanceláři Suchoj, divizí společnosti Sjednocená letecká korporace. Vývoj začal v roce 2000, letoun provedl první let 19. května 2008 a první komerční let dne 21. dubna 2011 u společnosti Armavia.
_(cropped).jpg)
Maximální vzletová hmotnost činí 46–49 t, obvykle pojme 87 až 98 cestujících a je poháněno dvěma dvouproudovými motory PowerJet SaM146 o výkonu 77–79 kN (17 000–18 000 lbf) vyvinutými společným podnikem mezi francouzským Safranem a ruskou firmou NPO Saturn. Ke květnu 2018 bylo v provozu 127 ks a do září flotila zaznamenala 300 000 výnosových letů a 460 000 hodin. Ke květnu 2019 letadlo zaznamenalo tři těžké nehody (ztráta trupu, tzv. „hull loss“) a 86 úmrtí.
Sankce uvalené na Rusko po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 zkomplikovaly údržbu i výrobu letounů,[4] když tyto mají mnoho komponent vyráběných mimo Rusko. Výrobce oznámil vývoj nové varianty pouze s díly vyráběnými v Rusku, u které by mimo jiné měl nahradit motor PowerJet ruský motor Aviadvigatěl PD-8.[5] Prototyp této varianty však k lednu 2024 neabsolvoval ani první let.[6]
Remove ads
Vývoj
.jpg)
Po zahájení vývoje v roce 2000 vzlétl první prototyp (95001, následně 97001, imatrikulace RA-97001) 19. května 2008 z letiště Dzemgi v Komsomolsku s posádkou šéfpilot OKB Suchoj Alexandr Jabloncev a zkušební pilot Leonid Čikunov. Druhý zkušební exemplář (95003, následně 97003) vzlétl 24. prosince 2008, třetí (97004, RA-97004) již s plným vybavením kabiny cestujících pak 25. července 2009. Čtvrtý prototyp (97005) sloužil k ověření stanovené doby pro nouzovou evakuaci cestujících. Certifikace ruského Mezistátního leteckého výboru byla ukončena 28. ledna 2011. Letoun vyrábí Sjednocená letecká korporace v Komsomolsku na Amuru za účasti zahraničních společností. Kromě ruského trhu a trhu Společenství nezávislých států dodává výrobce tato letadla i na ostatní světové trhy.
SSJ-100 byl vyvinut dle požadavku ruských leteckých společností na letoun, který by se měl stát náhradou za zastaralé a neekonomické Tupolev Tu-134 a Jakovlev Jak-42 a zároveň by svou kvalitou konkuroval strojům typů Embraer E-Jet a Bombardier CSeries.
Stroj byl představen veřejnosti 26. září 2007 v Komsomolsku na Amuru a světové veřejností pak na aerosalónu v Paříži 2009, kde si prvních 20 letounů objednala italská letecká společnost Itali Airlines. Z objednávky je 10 strojů závazných, na dalších deset kusů dal italský zákazník opci. O letouny, které vzbuzují pozornost, mají zájem ruské letecké společnosti, ale i další zahraniční letečtí dopravci. Suchoje Superjety měly být dodávány od konce roku 2009, kvůli nepřipravenosti motorů však bylo způsobeno zpoždění prvních dodávek. Vývoj a výrobu turbodmychadlových dvouhřídelových motorů SaM146 zajišťuje Powerjet, společný podnik francouzské firmy SNECMA a ruského NPO Saturn. Zpoždění je pro výrobce o to nepříjemnější, že přišlo ve chvíli, kdy se již naplno rozjížděla sériová výroba konkurenčního letounu Antonov An-148.
V květnu 2008 měla společnost Suchoj závazné objednávky na 73 kusů Superjetu 100.[1] Od začátku roku 2009 do června 2009 získala objednávky na dalších 122 letadel.[7]
V listopadu 2010 sdělovací prostředky oznámily, že první sériové letadlo Suchoj Superjet (97007, EK-95015, „Jurij A. Gagarin“), určené pro arménskou leteckou společnost Armavia, vykonalo svůj první let.[8] První komerční let uskutečnila letecká společnost Armavia 21. dubna 2011 na lince z Jerevanu do Moskvy.
Prvním zákazníkem na ruském trhu se stal Aeroflot, který uvedl svůj první Superjet (výr. č. 95008, RA-89001, „Michail Vodopjanov“) na linku z Moskvy do Petrohradu 16. června 2011. Druhým strojem Aeroflotu se stal Superjet výrobního čísla 95010 (RA-89002, „Dmitrij Jezerskij“) zalétaný 11. července 2011 a na linky nasazený 27. srpna téhož roku.
Prvními zákazníky v Asii byly indonéská letecká společnost Sky Aviation a laoská Lao Central, v Americe mexický Interjet.[9] Prvním provozovatelem Superjetu 100 v Západní Evropě se stala v květnu 2015 irská letecká společnost CityJet.[10] Interjet začal letadla v roce 2018 kvůli nedostatku náhradních dílů odstavovat a kanibalizovat, v roce 2019 bylo v provozu už jen 5 z 22 dodaných letadel.[11] Po krachu společnosti v roce 2020 zůstala letadla zaparkovaná na mexických letištích,[12] kde zůstávají i v březnu 2024.[13]
Do května 2019 bylo vyrobeno 192 kusů letadel typu Suchoj Superjet 100.[14] K říjnu 2023 letadla provozují pouze ruské subjekty,[15] výjimkou jsou dvě letadla provozovaná Thajským královským letectvem[16] a jedno v Kazachstánu.[17] Z důvodu nedostatku náhradních dílů počet aktivních letadel klesá.[4]
Remove ads
Specifikace
.jpg)
Remove ads
Nehody a incidenty
- Náraz Suchoje Superjet do hory Salak – První letecká nehoda tohoto typu proběhla 9. května 2012 během předvádějícího letu RA-36801 pro indonéské aerolinie, kdy zemřelo 45 lidí. Stalo se tak na úbočí hory Salak jižně od Jakarty. [20] Závěry vyšetřování stanovily jako příčinu chybu pilotáže (CFIT), když se piloti v domnění, že letí nad plochým terénem, zřejmě v nepozornosti způsobené diskusí s potenciálním zákazníkem, ocitli nečekaně nad hornatým terénem a varování systému TAWS před nárazem do terénu vyhodnotili jako jeho chybnou funkci. K nehodě přispěly mj. i chyby na straně výcviku a přípravy posádky a technické i lidské nedostatky na straně indonéského řízení letového provozu.[21]
- Let Aeroflot 1492 – dne 5. května 2019 letoun Superjet 100-95 ruské společnosti Aeroflot, registrace RA-89098 havaroval při nouzovém přistání po úderu blesku na moskevském letišti Šeremeťjevo. Zemřelo 41 lidí z celkového počtu 78.
- Let Gazpromavia 9608 - dne 12. července 2024 havaroval v blízkosti města Kolomna v Moskevské oblasti Superjet 100 společnosti Gazpromavia během zkušebního letu po opravách. Na jeho palubě byla přítomna pouze tříčlenná osádka, která při nehodě zahynula.[22] Vyšetřování příčin nehody provádí Mezistátní letecký výbor za účasti specialistů z Federální agentury letecké dopravy (Росавиация).[23] Ministerstvo průmyslu a obchodu přispěchalo s ujištěním, že havárie nepostihla verzi letounu Suchoj Superjet 100NEW-95, jejíž zkoušky probíhají na letišti Ramenskoje.[24]
- 24. listopadu 2024 Superjet 100 letu A45051 ruských aerolinek Azimuth přilétávající ze Soči začal hořet po tvrdém přistání na tureckém letišti Antalya. Všichni cestující byli úspěšně evakuováni.[25][26] Stejný letoun v říjnu 2024 kvůli nízké hladině kapaliny v jednom z hydraulických systémů nouzově přistál na letišti Vnukovo a byl na 3 dny uzemněn.[27]
Fotogalerie
Yakutia Airlines SS 100-95
SS 100 při prvním představení
Dvoumístný skleněný kokpit
SS 100 u společnosti Interjet
Odbavení SSJ-100- Video přistávání SSJ-100
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads