Sumy
sídlo v Sumské oblasti na Ukrajině From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Sumy (ukrajinsky Суми, rusky Сумы) jsou hlavní město Sumské oblasti na severovýchodní Ukrajině. Leží na řece Psel, levém přítoku Dněpru, nedaleko od hranic s Ruskem. Prochází tudy železniční magistrála Konotop – Charkov. Žije zde přibližně 260 000 obyvatel.
Remove ads
Historie

Již ve 2.-6. století žily na tomto území slovanské kmeny, zbytky sídel a pohřebišť byly nalezeny v jihozápadní části města (ulice Pavlova, Krugovaja). Z 8.- 10. století je archeologicky doložena osada Severjanů (v dnešní ulici Topoljanskaja). Stopy antického osídlení někteří historikové ztotožňují se starověkým ruským městem Lipetsk. V oblasti Zelenyj Gaj bylo berlitské sídliště z 9.-11. století s 14 mohylami, ve střední části města pozůstatky ruské osady Sumin z 11. století, jejíž jméno převzalo nové založení z roku 1652 nebo 1655, kdy na břehu Pselu vznikla kozácká pevnost, která měla chránit historický region Slobodská Ukrajina před Krymskými Tatary. Poté, co útoky přestaly, přešlo území pod ruskou říši a stalo se významným ekonomickým centrem. Počátkem 19. století byly Sumy kandidátem na zřízení první ukrajinské univerzity; byl však vybrán Charkov. Během německé okupace za druhé světové války (1941–1943) utrpěly Sumy velké škody. Po válce byly zničené části města přebudovány.
Ruská invaze 2022 a 2024
- Dne 24. února 2022, v první den ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022, zaútočily na Sumy ruské jednotky. V dalších dnech následovala série výbuchů. Bitva o Sumy trvala do 8. dubna 2022 a skončila vítězstvím Ukrajinců.
- Další ruský útok následoval v srpnu 2024. V noci z 12. na 13. srpna zaútočilo ruské letectvo na kritickou infrastrukturu, část města zůstala bez proudu a bez dodávek plynu. Ruský útok poškodil elektrické vedení, rozvod plynu, budovu nemocnice a několik aut, uvedla oblastní vojenská správa.[1]
Remove ads
Kultura a památky
- Městu dominuje katedrála (Spaso-Preobraženskyj sobor) v neoklasicistním slohu z 18. století, vícekrát přestavovaná, hlavně v roce 1858, v 80. letech 19. století přistavěna 56 metrů vysoká věž, po roce 1990 stavba rekonstruována vně i uvnitř; v interiéru fresky Vladimira Makovského a Klavdije Lebeděva.
- Chrám Vzkříšení z roku 1702, nejstarší budova ve městě.
- Katedrála kláštera sv. Pantaleona, postavena v roce 1911 podle návrhu Alekseje Ščuseva, podle vzoru středověkých chrámů v Novgorodě a Pskově.
- Hřbitovní kostel sv. Petra a Pavla (1851)
- Trojický chrám (Katedrála Nejsvětější Trojice) z let 1902–1914, podle vzoru katedrály sv. Izáka v Petrohradu; uvnitř ikony od Michaila Vasiljeviče Něstěrova, roku 1917 nedokončené kvůli revoluci.
- Budova Oblastní filharmonie
- Ukrajinská bankovní akademie (škola), dříve banka
- Usedlost Suchanovových-Sumovských
- Usedlost Šteryčevové
- Muzeum umění Nikanora Onackého
Remove ads
Školství
Ve městě sídlí 4 vysoké školy, 9 středních škol, vlastivědné a umělecké muzeum a Muzeum Antona Pavloviče Čechova.
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel
Rok | 1850 | 1897 | 1913 | 1926 | 1939 | 1959 | 1970 | 1979 | 1989 | 2001 | 2010 |
Počet obyv. | 11 500 | 27 564 | 50 400 | 44 000 | 69 000 | 98 000 | 159 000 | 231 558 | 293 706 | 295 847 | 273 984 |
Národnostní zastoupení
Remove ads
Osobnosti
- Vladimir Golubničij (1936–2021), sovětský atlet, chodec
- Mychajlo Fomenko (1948–2024), ukrajinský fotbalista a trenér
- Dmytro Kuleba (* 1981), ukrajinský diplomat a politik
- Vita a Valj Semerenkovy (* 1986), ukrajinské biatlonistky
- Anastasija Merkušinová (* 1995), ukrajinská biatlonistka
Partnerská města
Galerie
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() | |
Trojický chrám | Usedlost Suchanovových-Sumovských | Ukrajinská bankovní akademie | Preobraženský chrám | Chrám Vzkříšení | Oblastní filharmonie | Muzeum umění N. Onackého | Usedlost Šteryčevové |
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads