Suntar-Chajata

Suntar-Chajata (rusky Сунтар-Хаята z jakutského Сунтар - hluboká řeka a Хаята - pohoří ^[1]) je horský hřbet na východní Sibiři. Bývá buď považován za součást Verchojanského pohoří, nebo za samostatný horský systém. Má středohorský ráz, jeho nejvyšším bodem je hora Mus-Chaja, vysoká 2959 metrů. Pohoří tvoří rozvodí mezi Severním ledovým (řeky Lena a Indigirka) a Tichým oceánem (Urak, Ochota a další). Tvoří také hranici mezi Chabarovským krajem a Republikou Sacha.

Suntar-Chajata Сунтар-Хаята
Modřínový porost v kolymské oblasti
Nejvyšší bod	2 959 m n. m. (Mus-Chaja)
Délka	450 km
Šířka	60 km
Rozloha	25 000 km²
Nadřazená jednotka	Východosibiřská vysočina, Verchojanské pohoří (viz text)
Sousední jednotky	Čerského hřbet, Ojmjakonská plošina, Džugdžur, Verchojanské pohoří (viz text), Kolymské pohoří
Světadíl	Asie
Stát	Rusko Rusko
Geomorfologické provincie a nejdůležitější řeky na Sibiři
Povodí	Indigirka, Lena, Ochota
Souřadnice	62°36′ s. š., 140°53′ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Většinu pohoří pokrývá tundra. Hranice lesa je ve výšce přibližně 1 300 metrů nad mořem, níže je východosibiřská mechová tajga, tvořená převážně modřínem dahurským (Larix gmelinii), při hranici lesa rostou porosty borovice zakrslé (Pinus pumila).

Horopis

Nejvyšší vrcholy

Pořadí	Název	Nadmořská výška (m)	Obtížnost výstupu	Masiv [1]	Horský uzel [1]	poloha
1	Mus-Chaja [1]	2959	1B, 2A	severní	Mus-Chaja	62°36′35″ s. š., 140°56′19″ v. d.
2	Berill [1]	2934	1B, 2A	centrální	Berill	62°23′45″ s. š., 141°19′36″ v. d.
3	Rakovskogo [1]	2888	1B, 2A, 2B	jižní	Judomský hřbet	62°12′34″ s. š., 141°19′56″ v. d.
4	Moskovskaja Olympiada [1]	2839	2A	centrální	Berill	62°25′31″ s. š., 141°18′59″ v. d.
5	Nikišova [1]	2820	1B, 2A	centrální	rozvodí Delkju - Azejkan	62°18′46″ s. š., 141°25′27″ v. d.
6	Demokratičeskaja Rossija [2]	2819	2A	jižní	Judomský hřbet	62°2′41″ s. š., 141°22′8″ v. d.
7	2810	2810	2A	jižní	Judomský hřbet	62°9′56″ s. š., 141°18′34″ v. d.
7	Pik Moskovskij [2]	2810	1B	centrální	Berill	62°22′48″ s. š., 141°20′3″ v. d.
9	Soguru-Chaja [1]	2798	2A	jižní	Judomský hřbet	62°4′4″ s. š., 141°20′50″ v. d.
10	Palatka [1]	2797	1B, 2A	severní	Palatka	62°43′22″ s. š., 140°37′56″ v. d.
10	2797	2797	2A	severní	Mus-Chaja	62°34′4″ s. š., 140°51′21″ v. d.

Zalednění

V pleistocenních glaciálech pokrývalo pohoří Suntar-Chajata, spolu s okolními pohořími, štítové zalednění kordillerského typu. Tento štítový ledovec zřejmě obkružoval celé Ochotské moře a stékal až k jeho pobřeží, sněžná čára byla velmi nízko.^[3] Plocha štítového ledovce pokrývajícího pohoří Suntar-Chajata, Verchojanské a Čerského, byla 1 240 000 km².^[4]

V dnešní době se v pohoří nachází už pouze horské zalednění. Celkem je zde 208 ledovců o celkové ploše 201,6 km². Největší z nich dosahuje délky 7,2 km a plochy 7,5 km², většinou však mají délku do 3 km. Nadmořská výška sněžné čáry se pohybuje mezi 2230 a 2440 metry nad mořem, její střední hodnota je 2350 m n. m. Splazy ledovců dotékají nejčastěji do výšky 2120 m n. m.^[5]

Celé pohoří je v oblasti souvislého permafrostu. Při vodních tocích jsou v některých místech rozsáhlé naledě.

Největší ledovce pohoří ^[1]

Název	Délka (km)	Plocha (km2)	Masiv	Horský uzel	poloha
bezejmenný (147)	7,2	7,5	jižní	Judomský hřbet	62°4′ s. š., 141°20′ v. d.
Palatka	5,4	4,4	severní	Palatka	62°44′ s. š., 140°38′ v. d.
Berill	5,3	6,9	centrální	Berill	62°23′ s. š., 141°17′ v. d.
bezejmenný (148)	5,2	3,9	jižní	Judomský hřbet	62°4′ s. š., 141°22′ v. d.
Bolšoj Mus-Chaja	4,9	4,3	severní	Mus-Chaja	62°36′ s. š., 140°54′ v. d.