Suzan Lamensová
nizozemská tenistka From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Suzan Lamensová (nepřechýleně Lamens, * 5. července 1999, Berkel en Rodenrijs, Jižní Holandsko[1]), je nizozemská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden turnaj ve dvouhře. V sérii WTA 125 vybojovala jednu singlovou trofej. V rámci okruhu ITF získala šest titulů ve dvouhře a šestnáct ve čtyřhře.[2]
_(52129561996).jpg)
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v březnu 2025 na 64. místě a ve čtyřhře v květnu 2023 na 183. místě.[3]
V nizozemském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2022 světovou baráží proti Francii, v níž prohrála dvouhru s Diane Parryovou, avšak vyhrála čtyřhru po boku Demi Schuursové. Francouzky zvítězily 3–1 na zápasy. Do listopadu 2024 v soutěži nastoupila k deseti mezistátním utkáním s bilancí 7–4 ve dvouhře a 8–1 ve čtyřhře.[4]
Remove ads
Tenisová kariéra
Na okruhu WTA Tour debutovala dubnovým Copa Colsanitas 2022 v Bogotě,[5][6] když zvládla kvalifikační kolo proti Američance Emině Bektasové. Na úvod dvouhry porazila sedmou nasazenou Australanku Astru Sharmaovou znamenající první vyhraný zápas nad členkou elitní světové stovky.[5] Ve druhém kole ji vyřadila Rumunka Irina Baraová. Po skončení poprvé v kariéře pronikla do Top 200,[5] když se 11. dubna 2022 posunula z 204. na 182. místo žebříčku. Z úvodních osmi grandslamových kvalifikací, mezi French Open 2022 a US Open 2024, nikdy nepostoupila do hlavní soutěže.[7][2]
.jpg)
Průlomovou sezónu prožila v roce 2024, kdy získala první tituly na okruzích WTA 125 i WTA Tour a stala se členkou první světové stovky. V dubnové 1. skupině euroafrické zóny Billie Jean King Cupu 2024 zdolala poprvé v kariéře příšlušnici Top 10, desátou v pořadí Jeļenu Ostapenkovou z Lotyšska.[8][9] Poté ovládla navazující Oeiras Ladies Open 2024, čímž vybojovala první trofej v sérii WTA 125. V závěrečné fázi porazila Francouzku Kristinu Mladenovicovou, jíž ušťedřila po ztrátě úvodní sady dva „kanáry“, a Dánku Claru Tausonovou.[10] Bodový zisk ji 22. dubna 2024 katapultoval do Top 150, s posunem ze 163. na 134. příčku.[9] Na divokou kartu zasáhla do travnatého Libéma Open 2024. Přes Američanku Bernardu Peraovou prošla do druhého kola, v němž nenašla recept na Japonku Naomi Ósakaovou.[11]
Na červencovém Hungarian Grand Prix 2024, konaném na budapeštské antuce, si poprvé na okruhu WTA Tour zahrála čtvrtfinále.[12][6] Po vítězství nad Francouzkami Varvarou Gračovovou a Carole Monnetovou ukončila její cestu soutěží Aljaksandra Sasnovičová z druhé stovky klasifikace.[13] Časnou porážku na Livesport Prague Open 2024 jí přivodila stá jedenáctá žena klasifikace Španělka Rebeka Masárová. První trofej v rámci túry WTA si odvezla z říjnového Japan Open 2024, když včetně kvalifikace vyhrála sedm zápasů v řadě. Do Ósaky přicestovala pouze s dvěma výhrami nad hráčkami světové stovky, jichž do té doby dosáhla na antuce. Do hlavní soutěže postoupila přes Evu Lysovou. Na cestě za titulem poprvé v kariéře na tvrdém povrchu porazila tři členky Top 100, a sice Viktoriji Tomovovou, Lucii Bronzettiovou a Diane Parryovou.[14][15][16] Úvodní výhrou nad Tomovovou dosáhla druhého vítězství nad členkou ze světové padesátky.[17] V závěrečném souboji zdolala australskou spolukvalifikantku Kimberly Birrellovou ve dvou sadách. Jednalo se o páté finále dvou kvalifikantek na okruhu od zavedení statistik v roce 1990.[14][14] Po skončení debutovala v elitní světové stovce, když se 21. října 2024 posunula o třicet sedm příček výše, na 88. místo žebříčku.[18]
Finále na okruhu WTA Tour
Dvouhra: 1 (1–0)
Finále série WTA 125
Dvouhra: 1 (1–0)
Tituly na okruhu ITF
Dvouhra (6 titulů)
Čtyřhra (16 titulů)
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads