Demi Schuursová
nizozemská tenistka From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Demi Schuursová (* 1. srpna 1993 Sittard) je nizozemská profesionální tenistka, deblová specialistka a vítězka juniorských čtyřher na Australian Open 2011 a US Open 2011. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour dvacet deblových turnajů. V rámci okruhu ITF získala jeden titul ve dvouhře a dvacet ve čtyřhře.[2]
_(42978740311).jpg)
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v únoru 2015 na 512. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2018 na 7. místě.[1] V juniorské kombinované klasifikaci ITF figurovala nejvýše v září 2011, kdy jí patřila 21. příčka.
V nizozemském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2012 utkáním základního bloku 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Portugalsku, v němž vyhrála s Kiki Bertensovou čtyřhru. Bod však přišel již za rozhodnutého stavu ve prospěch Portugalek, které vyhrály 2:1 na zápasy. Do listopadu 2024 v soutěži nastoupila k šestnácti mezistátním utkáním s bilancí 11–5 ve čtyřhře.[3]
Nizozemsko reprezentovala na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu. S Kiki Bertensovou vytvořily třetí nasazený pár ženské čtyřhry. Soutěž opustily po prohře ve druhém kole od Veroniky Kuděrmetovové a Jeleny Vesninové. Zúčastnila se také pařížských Her XXXIII. olympiády, kde v úvodu debla s Arantxou Rusovou podlehly Francouzkám Parryové a Garciaovou. V utkání o bronzovou medaili ve smíšené soutěži nestačila s Wesleym Koolhofem na Kanaďany Dabrowskou a Augera-Aliassimeho.
Otec Lambert Schuurs je bývalý nizozemský reprezentant v házené a mladší bratr Perr Schuurs profesionální fotbalista.[4]
Remove ads
Tenisová kariéra
V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červenci 2009, když na turnaj v belgickém Bree s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. Ve druhém kole podlehla Belgičance Aně-Sophii Mestachové.[2] Po boku této hráčky se probojovaly do finále čtyřhry breeské události, kde uhrály jediný game na nizozemský pár Kiki Bertensová a Quirine Lemoineová. Během následujícího ročníku 2010 vybojovala na témže turnaji premiérový titul kariéry, když v páru s Belgičankou Sofii Oyenovou vyhrály čtyřhru.[2]
_(48521747896).jpg)
Na juniorce grandslamu triumfovala v deblové soutěži s Mestachovou na Australian Open 2011. V září pak ovládla po boku ruské hráčky Iriny Chromačovové také US Open 2011. Po turnaji dosáhla kariérního maxima na kombinovaném juniorském žebříčku ITF, když ji 19. září 2011 patřilo 21. místo.[2] Ze zbylých dvou finále juniorské čtyřhry majoru, ve Wimbledonu 2011 a na French Open 2011, odešla poražena.
V singlu okruhu WTA Tour debutovala na červnovém UNICEF Open 2011 v 's-Hertogenboschi. Na úvod kvalifikace podlehla běloruské tenistce Anastasii Jakimovové.[1]
Premiérové finále na okruhu WTA Tour odehrála na dubnovém Katowice Open 2015, když ve finále čtyřhry s Belgičankou Ysaline Bonaventureovou porazily italskou dvojici Gioia Barbieriová a Karin Knappová až v rozhodujícím supertiebreaku. O tři měsíce později přidala druhou trofej z antukového BRD Bucharest Open 2015, probíhajícího v Bukurešti. Společně s gruzínskou hráčkou Oxanou Kalašnikovovou hladce přehrály v boji o titul rumunský pár Andreea Mituová a Patricia Maria Țigová.[1]
Debut v hlavní soutěži grandslamu zaznamenala v ženském deblu US Open 2015. Do turnaje nastoupila s Annikou Beckovou. V úvodním kole nenašly recept na srbskou dvojici Jelena Jankovićová a Aleksandra Krunićová.[1]
Remove ads
Utkání o olympijské medaile
Smíšená čtyřhra: 1 (0–1)
Finále na okruhu WTA Tour
Čtyřhra: 36 (20–16)
Remove ads
Finále na okruhu ITF
Dvouhra (1 titul)
Čtyřhra (20 titulů)
Remove ads
Finále na juniorském Grand Slamu
Čtyřhra juniorek: 4 (2–2)
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads