Swans

Swans je americká rocková hudební skupina, založená v období post-punku, originální svou objevnou experimentální tvorbou, jejímž výsledkem byl významný přínos nejen v oblasti noise-rockové hudby, ale i v širokém rámci postindustriální hudební kultury. Její umělecký vliv se projevil nejen ve sféře rocku, kde ovlivnila řadu formací svými, v této sféře novými přístupy k práci se zvukem, ale i v oblasti hudby industriální, kde nejen hudebně, ale i esteticky (částečně též díky typické existenciální poetice textů) přispěla k jejímu postupnému přerodu do fáze postindustriálních konceptů. Swans působili v letech 1982–1997 a po přelomu milénia se vrátili s koncerty i nahrávkami. Zakladatelem a vůdčí osobností skupiny je zpěvák, multiinstrumentalista, textař, básník a spisovatel Michael Gira.

Stručná fakta Základní informace, Původ ...

Swans
Swans ve Varšavě (2010)
Základní informace
Původ	New York City, USA
Žánry	experimentální rock, no wave, post-punk, noise rock, industriální hudba, art rock, post-rock, neofolk
Aktivní roky	1982–1997, 2010–současnost
Vydavatelé	Young God, Neutral, Homestead, Caroline, Uni/MCA, Invisible, Atavistic, Mute, Some Bizzare
Web	younggodrecords.com
Současní členové
Michael Gira Christoph Hahn Thor Harris Christopher Pravdica Phil Puleo Norman Westberg
Dřívější členové
Dan Braun Bill Bronson Harry Crosby Daniel Galli-Duani Ronaldo Gonzalez Sue Hanel Jarboe Jonathan Kane Algis Kizys Sami Kumpulainen Mojo Thurston Moore Roli Mosimann Ivan Nahem Ted Parsons Bob Pezzola Vinnie Signorelli Clint Steele Jon Tessler Jenny Wade
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Neutralita tohoto článku byla zpochybněna.

Jediným konstantním členem skupiny je její leader Michael Gira. Kromě něj lze za relativně stálé členy považovat zpěvačku a klávesistku Jarboe a kytaristu Normana Westberga. První seskupení (1982–1984) tvořil Michael Gira (zpěv, basová kytara, Jonathan Kane (bicí nástroje) a Sun Hanel (kytara), kterého však ještě v prvním roce působení nahradil Bob Pezzola. Album Cop bylo již nahráno v obměněné sestavě, kdy za bicí usedl Roli Mosimann a basovou kytaru od Giry převzal Harry Crosby. V roce 1986 přichází zpěvačka a klávesistka Jarboe, která zůstává až do rozpadu souboru v roce 1997. Na albu Children of God v roce 1987 dochází k dalším změně, kdy baskytaru přebíra Algis Kizys a na bicí nástroje hraje Theodore Parsons. V dalších etapách existence souboru dochází k mnoha dalším personálním přeskupením, které však vzhledem k významu tvorby skupiny nemají tak významný umělecký dopad jako změny v prvních pěti letech existence.

Počáteční období (1982)

Soubor vznikl v roce 1982 v New Yorku v rámci krátkodobě působící, leč umělecky vlivné post-punkové scény no wave a prakticky ihned po vydání první nahrávky (EP Swans) se stávají zosobněním hudby obnažující, strohé, jdoucí až „na kost“.

Období kulminace (1983-1985)

V roce 1983 skupina vydává své první album Filth a okamžitě se tím vyčleňuje jako originální projekt, kde dominuje krutý, nemilosrdný noisový zvuk kytar, jakkoli plný, přesto vyvolávající pocit dokonalé prázdnoty spolu s těžkým valivým rytmem a hlubokým, osudově apokalyptickým Girovým vokálem, který dospívá často až k mrtvolnému chrčivému chvění basových poloh, jakoby odsuzoval vše živé k zániku. Většina Girových textů je existencialistických, padajících do nihilismu, pohrdání sama sebou a světem, který jej obklopuje, ústředními tématy jsou peníze, náboženství a sex.

Vrcholné období (1986-1987)

První období strhujících syrových alb Cop, Greed, Holy Money kulminuje živou prezentací zvukově až nepozemsky dokonalým vyjádřením prázdnoty na živém albu Public Castration Is A Good Idea. Po připojením klávesistky a zpěvačky Jarboe (1986) získává skupina aranžérsky bohatší dimenzi a toto období završuje v roce 1987 albem Children Of God, které lze považovat za druhý a zřejmě i hlavní vrchol její tvorby. Album představuje skvěle konceptuálně zvládnutou jednotku, kde kontrapunkt Girova zemitého projevu a andělsky křišťálové poloze zpěvu Jarboe v záměrně protichůdně hudebně i filosoficky laděných skladbách, stavící proti sobě chladný nihilismus a náboženskou imaginaci představuje sugestivně obraz trvalé existenciální nejistoty člověka a propast mezi chtěným a reálným.

Závěrečné období (1988-1997)

Od roku 1988 dochází postupně ke změně stylu souboru. Girovi údajně vadila reputace Swans jako nejhlasitější a nejtvrdší skupiny na světě, a rozhodl se, že prokáže, že je schopen tvořit působivou hudbu i bez mocných perkusí a extrémní amplifikace, naopak s opravdovým textem. Zatímco akustičtější a písničkovější album „The Burning World“ (1989) je i Girou označované za selhání, mimo jiné i proto, že bylo nahráno pro velký label, tituly „White Light From The Mouth Of Infinity“ (1991) a „The Great Annihilator“ (1995) se dodnes těší fanouškovské oblibě. Na závěr působení Swans pak Gira vydává unikátní dvoj a půl hodinový experimentální kolos „Soundtracks for the Blind“ (1996), zdaleka hudebně nejobjevnější a kritikou i fanoušky nejopěvovanější výtvor seskupení, jehož status lze bez přehánění označit za kultovní. Toto dvojalbum je jakousi hudební koláží, fiktivním soundtrackem k neexistujícímu filmu, obsahující jak písně pokračující ve vývoji načatém na předchozích albech, tak rozsáhlé, instrumentálně i kompozičně komplexní skladby předznamenávající první vlnu post-rocku (např. The Sound či Helpless Child), to vše pospojované zneklidňujícími nahrávkami zvuků a smyček spadajících na pomezí drone a dark ambientu. Album je oblíbené zejména pro svoji dusivou a bezútěšnou atmosféru. Živý zvuk kapely v jejích posledních letech dokládá dvojalbum „Swans are Dead“ (1998). Po rozpadu skupiny nastupují sólové ambice hlavních protagonostů - Girovo „bokové“ album Drainland, projekty „Body Lovers“, „Angels Of Light“ Michaela Giry a alba Jarboe (Sacrificial Cake, ad.), inklinující k experimentální hudbě a dark-ambientu, oboje však s nekonzistentním uměleckým výsledkem .

Spojením autenticity a nevšední invence se Swans podařilo stát se originálním otiskem v progresivních směrech nejen rockové hudby konce 20. století.

Návrat (2010–současnost)

Po rozpadu Swans založil Michael Gira kapelu Angels of Light, jejíž zvuk byl oproti Swans výrazně folkovější a intimnější. V roce 2010 Gira vzkřísil Swans s veskrze novou sestavou - nový zvuk skupiny staví jak na Girových zkušenostech z folkových Angels of Light, tak na tvorbě Swans před jejich rozpadem. V jistém ohledu jde o návrat ke klasickému velmi hlasitému a repetitivnímu projevu Swans z osmdesátých let, tentokrát však Gira experimentuje s kompozicí skladeb, které nezřídka přesahují časomíru třiceti minut, a téměř orchestrální instrumentací, zahrnující mimo jiné dulcimery, lap steel kytaru nebo dechové a smyčcové nástroje. Projev kapely také není ve srovnání s alby Filth či Cop tak krutý a děsivý - ač si Swans ponechávají svou drsnost a temnost, cílem jejich současné tvorby je slovy frontmana „osvobození a blaho“, slovy hudebního kritika Koryho Growa z Rolling Stone „Swans už nedrtí, ale také hypnotizují“. Skupina ještě v roce 2010 vydává album My Father Will Guide Me Up A Rope To The Sky, v roce 2012 pak kritiky oceňované dvoj album The Seer, roku 2014 následované dalším, kriticky i prodejně ještě úspěšnějším dvojalbem To Be Kind, které se dokonce umístilo na 37. místě hitparády Billboard 200. V červnu roku 2016 pak vyšlo poslední album The Glowing Man^[1] následované prodlouženou závěrečnou tour 2016–2017.

Historie a tvorba

Počáteční období (1982)

Období kulminace (1983-1985)

Vrcholné období (1986-1987)

Závěrečné období (1988-1997)

Návrat (2010–současnost)

Zajímavé souvislosti z českého pohledu

Diskografie

Studiové nahrávky

Živé nahrávky a kompilace

Odkazy

Wikiwand - on