Třetí Francouzská republika
historický státní útvar From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Třetí republika byl politický režim ve Francii v letech 1870–1940. Vznikla na troskách druhého císařství, které se zhroutilo po porážce v prusko-francouzské válce a zanikla po porážce nacistickým Německem v průběhu druhé světové války.[1]
Remove ads
Historie
Třetí republika se udržela ze všech režimů počínaje francouzskou revolucí nejdéle – 70 let, a to navzdory nejrůznějším krizím, z nichž nejznámější jsou Dreyfusova aféra, aféra Schnaebele, skandál okolo Panamského průplavu nebo první světová válka. V tomto období byla například přijata Marseillaisa jako národní hymna nebo 14. červenec, den dobytí Bastily, jako státní svátek.[2] Pro třetí republiku je také charakteristické období známé jako Belle Époque, období poklidných let na přelomu 19. a 20. století, ukončené až první světovou válkou.
V období třetí republiky se výrazně rozšířilo francouzské koloniální panství. Vietnam spolu s Kambodžou a Laosem tvořily roku 1887 Francouzskou Indočínu. Roku 1881 byl v Tunisku ustanoven protektorát, pod francouzský vliv se dále dostala rozsáhlá území v severozápadní Africe na území dnešní Mauretánie, Senegalu, Guineje, Mali, Pobřeží slonoviny, Beninu, Nigeru, Burkiny Faso, Čadu, Středoafrické republiky a Republiky Kongo.
Roku 1912 se francouzským protektorátem stalo také Maroko. Po první světové válce se rozrostla koloniální říše o bývalé německé kolonie Togoland a Kamerun a osmanské državy Sýrii a Libanon, spravované jako mandátní území Společnosti národů.
Režim Třetí republiky byl obecně antiklerikální. V roce 1880 byly z Francie vykázány řeholní kongregace, opět pak v roce 1902 a 1903.
Prezidenti
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads