Taurin

Taurin (neboli kyselina 2-aminoethansulfonová) patří mezi organické kyseliny a jde o významnou složku žluči (v konjugátech s cholovými kyselinami – žlučové kyseliny). V nižších koncentracích ho lze najít ve většině živočišných tkání.^[2][3] Taurin je derivátem aminokyseliny cysteinu, a proto je někdy řazen k aminokyselinám, přestože postrádá karboxylovou skupinu. Přesnější by proto bylo označení aminosulfonová kyselina. Taurin je vedle koenzymu M z methanogenních archeí jedna z mála známých přirozeně se vyskytujících sulfonových kyselin.^[4] Název taurin je odvozen z latinského taurus – býk, protože byl poprvé izolován německým vědcem Friedrichem Tiedemanem z býčí žluči.^[5]

Taurin
Obecné
Systematický název	2-aminoethansulfonová kyselina
Triviální název	taurin
Sumární vzorec	C2H7NO3S
Identifikace
Registrační číslo CAS	107-35-7
Vlastnosti
Molární hmotnost	125,14 g/mol
Teplota tání	305,11 °C
Bezpečnost
GHS07 [1] Varování[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fyziologická role

Taurin je konjugován pomocí své aminoskupiny s kyselinami chenodeoxycholovou a cholovou za tvorby žlučových solí (taurocholát sodný a taurochenodeoxycholát sodný). Díky svému nízkému pKa (1,5) zůstává sulfonová skupina taurinu záporně nabitá v širokém rozsahu pH a umožňuje tak těmto konjugátům sloužit jako výborné tenzidy (látky snižující povrchové napětí), což podmiňuje jejich funkci při trávení lipidů v tenkém střevě.

Taurin se účastní i dalších fyziologických dějů jako např. inhibice neurotransmise,^[6] stabilizace buněčných membrán, inhibice oxidačního vzplanutí neutrofilů a makrofágů, regulace tukové tkáně, regulace stálé hladiny vápníku v krvi.

Předčasně narozené děti, které postrádají enzym potřebný k přeměně cystathioninu na cystein, mohou trpět nedostatkem taurinu (který z cysteinu vzniká). Mateřské mléko taurin obsahuje, rovněž se taurin přidává do umělých kojeneckých formulí.

Taurin ve výživě

Taurin je zcela esenciální látkou pro kočky, které si ho neumějí samy syntetizovat. Pokud taurin v potravě chybí, pak dochází k postupné degeneraci sítnice, což způsobuje problémy s viděním, které mohou skončit slepotou. Tato choroba se nazývá centrální degenerace sítnice (CRD).^[7][8] Z tohoto důvodu se taurin uměle přidává do speciální kočičí stravy.

Je také využíván běžně jako přísada energetických nápojů v dávkách 1000 až 2000 mg na jednu plechovku. Vyskytuje se i v dalších nápojích a dokonce čokoládových tyčinkách.

Nežádoucí účinky

Při dlouhodobějším překračování doporučených dávek (nad 5 000 mg) může mít i taurin jako jiné další látky nežádoucí účinky. Mezi ty potvrzené mohou patřit průjmy, poruchy paměti či útlum CNS.^[9]