Theodosius Dobzhansky

Theodosius Dobzhansky (ukrajinsky Феодосій Григорович Добржанський, Feodosij Hryhorovyč Dobřanskyj; 24. ledna 1900 Nemyriv, Ukrajina – 18. prosince 1975 San Jacinto, Kalifornie) byl ukrajinsko-americký genetik a evoluční biolog. Spolu s R. Fisherem, J. B. S. Haldanem, E. Mayrem a dalšími položil základy neodarwinistické čili moderní evoluční syntézy, která sloučila mendelovskou genetiku s darwinismem. Dobzhansky byl experimentátor, který se proslavil výzkumy na octomilkách (Drosophila melanogaster) a podstatně přispěl k pochopení biologické evoluce a vzniku druhů

Theodosius Dobzhansky
Theodosius Dobzhansky (1943)
Narození	25. ledna 1900 Nemyriv
Úmrtí	18. prosince 1975 (ve věku 75 let) San Jacinto
Příčina úmrtí	srdeční selhání
Bydliště	Sovětský svaz (do 1927) Spojené státy americké (od 1927)
Alma mater	Kyjevská univerzita (1917–1921) Kolumbijská univerzita
Povolání	evoluční biolog, genetik, zoolog, akademik, entomolog, vysokoškolský učitel, biolog, spisovatel, přírodovědec a population geneticist
Zaměstnavatelé	Petrohradská státní univerzita (od 1923) Kalifornský technologický institut (od 1927) Rockefellerova univerzita (1962–1970) Rockefellerova univerzita (1970–1971) Kalifornská univerzita v Davisu Kolumbijská univerzita Kyjevská vysoká škola polytechnická
Ocenění	medaile Daniela Girauda Elliota (1941) Kimber Genetics Award (1958) Silliman Memorial Lectures (1958) Darwin Badge (1959) honorary doctor of the University of Sydney (1960) … více na Wikidatech
Nábož. vyznání	Pravoslavná církev
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v Nemyrivě, asi 100 km jihozápadně od Kyjeva, v rodině učitele matematiky. Už v dětství sbíral motýly a rozhodl se, že bude biologem. V letech 1917–1921 studoval na univerzitě v Kyjevě, kde pak začal s pokusy na octomilkách a roku 1924 se oženil s evoluční bioložkou Natalií Sivercinovou. Roku 1927 nastoupil na Petrohradské univerzitě, vzápětí však emigroval do USA a s Thomasem Morganem na Kolumbijské univerzitě v New Yorku vypracoval nové metody genetiky. Genetickou variabilitu octomilek zvýšil ozařováním a rozložení genů na chromosomech studoval pomocí genetických markerů. V letech 1930–1940 přednášel na Kalifornském technologickém institutu v Pasadeně a věnoval se translokacím (posunům částí po chromosomu) a expresi pohlaví.

Roku 1936 se stal profesorem a 1937 vydal velmi vlivné dílo „Genetika a původ druhů“ (Genetics and the Origin of Species), jeden z pilířů moderní evoluční syntézy. Evoluci zde definoval jako „změnu četnosti alel v určité genetické populaci (genovém poolu)“, vysvětlil fenomény variace, selekce a izolace a ukázal, jak evolucí vzniká stabilní rovnováha v populacích. V letech 1940–1962 byl profesorem na Kolumbijské univerzitě a na četných cestách se věnoval studiu hmyzu. Roku 1962 vydal knihu „Evoluce lidstva“ (Mankind evolving), kde své názory rozšířil i do oblasti sociologie a antropologie. V letech 1962–1971 pracoval na Rockefellerově univerzitě a následně byl profesorem genetiky na Kalifornské univerzitě v Davisu.

Dobzhansky byl věřící pravoslavný křesťan a současně přesvědčený evolucionista, který kritizoval primitivní kreacionismus mnoha křesťanů. Vyjadřoval se také k filosofickým otázkám a ke společenským důsledkům své práce. Od 60. let odmítal také pojem rasy a tvrdil, že každá lidská osoba má jedinečný genotyp i životní příběh, který se liší ode všech ostatních v rodině, v kmeni i v celém lidstvu. Musí být proto posuzována jen podle svých vlastních schopností a činů.^[1] Často se cituje jeho věta:

„

Nic v biologii nedává smysl – leda ve světle evoluce.

“

Hlavní díla

• Heredity, Race and Society (1946)
• Genetics and the Origin of Species (1937, třetí vyd. 1951)
• The Biological Basis of Human Freedom (1954)
• Evolution, Genetics, and Man (1955)
• Radiation, Genes, and Man (1959)
• Mankind Evolving: The Evolution of the Human Species (1962)
• Heredity and the nature of man (1964)
• The Biology of Ultimate Concern (1967)
• Heredity, Race and Society (1968)
• Genetics of the Evolutionary Process (1970)
• Genetic Diversity and Human Equality (1973)