USS Langley (CVL-27)

USS Langley (CVL-27) byla lehká letadlová loď Námořnictva Spojených států, která působila ve službě v letech 1943–1947. Jednalo se o šestou jednotku třídy Independence.

USS Langley v roce 1943
Základní údaje
Typ	lehká letadlová loď
Třída	Independence
Jméno podle	Samuel Pierpont Langley[1]
Zahájení stavby	11. dubna 1942
Spuštěna na vodu	22. května 1943
Uvedena do služby	31. srpna 1943
Osud	vyřazena 11. února 1947 1951–1963 jako La Fayette (R96) (FRA) sešrotována 1964
Takticko-technická data
Výtlak	11 176 t (standardní)
Délka	189,7 m (celkem)
Šířka	21,8 m (vodoryska)
Ponor	7,9 m
Pohon	4× kotel Babcock & Wilcox 4× parní turbína General Electric 4× šroub 100 000 shp
Rychlost	31,5 uzlů (58,5 km/h)
Posádka	1569
Výzbroj	28× 40mm kanón Bofors
Letadla	45

Loď byla objednána jako lehký křižník třídy Cleveland USS Fargo (CL-85), v březnu 1942 však došlo ke změně objednávky a z budoucího Farga se stala letadlová loď Crown Point. Její stavba byla zahájena 11. dubna 1942 v loděnici New York Naval Shipyard v New Yorku, v listopadu téhož roku byla definitivně přejmenována na Langley na počest USS Langley (CV-1), první americké letadlové lodě, která byla potopena v únoru 1942. K jejímu spuštění na vodu došlo 22. května 1943, v červenci byla překlasifikována na lehkou letadlovou loď a do služby byla zařazena 31. srpna 1943. V letech 1944 a 1945 se zúčastnila operací druhá světové války v Tichomoří, včetně bitev ve Filipínském moři, o Peleliu a u Leyte. Krátce po skončení války byla 11. února 1947 vyřazena a odstavena do rezerv. Roku 1951 byla poskytnuta francouzskému námořnictvu, ve kterém sloužila v letech 1951–1963 jako La Fayette (R96). Po návratu do USA byla roku 1964 odprodána do šrotu.^[2][3]