VY Canis Majoris

VY Canis Majoris (VY CMa) je červený veleobr nacházející se v souhvězdí Velkého psa. Jedná se o jednu z největších známých hvězd a také jednu z nejzářivějších. Je přibližně 1,2 kiloparseku (což je asi 3 900 světelných let) vzdálena od Země. Kdyby se VY Canis Majoris umístila do středu sluneční soustavy, její povrch by dosahoval až k oběžné dráze Jupiteru. Ale kvůli nepřesnostem v odhadu poloměru se někteří astronomové domnívají, že by dosahovala až k oběžné dráze Saturnu. Průměrná hustota se pohybuje od 5 do 10 mg/m³.

VY Canis Majoris
Porovnání velikostí Slunce a VY Canis Majoris
Astrometrická data (Ekvinokcium J2000)
Souhvězdí	Velký pes (Canis Major)
Rektascenze	07h 22m 58.29s
Deklinace	−25° 46′ 03.5″
Paralaxa	0,83 ± 0,1″
Vzdálenost	3900 ly (1200 pc)
Zdánlivá hvězdná velikost	9,527
Vlastní pohyb v rektascenzi	5,72 mas/rok
Vlastní pohyb v deklinaci	−6,75 mas/rok
Fyzikální charakteristiky
Spektrální typ	M3/M4II
Hmotnost	17 ± 8 M☉
Poloměr	1420 ± 120 R☉
Zářivý výkon (V)	~270 000 L☉
Povrchová teplota	~3 490 K
Další označení
Henry Draper Catalogue	HD 58061
Bonner Durchmusterung	BD -25° 4441
2MASS	2MASS J07225830-2546030
SAO katalog	SAO 173591
Katalog Hipparcos	HIP 35793
Další ozn. v souhvězdí	VY CMa
Synonyma	AAVSO 0718-25
(V) – měření provedena ve viditelném světle Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlastnosti

První pozorování v historii provedl Jérôme Lalande dne 7. března 1801, který zaznamenal hvězdnou velikost 7. Další studie její hvězdné velikosti z 19. století prokázaly, že hvězda slábne od roku 1850. Od roku 1847 je známo, že VY Canis Majoris je rudá hvězda. V průběhu 19. století bylo nacházeno celkem 6 různých dílů, což naznačuje, že by se mohlo jednat o vícero hvězd. Dnes už je ale známo, že tyto domnělé hvězdy jsou jen zářící plochy v okolí mlhoviny. Vizuální pozorování v roce 1957 s obrazem ve vysokém rozlišení prokázalo, že VY CMa, jako jedna z mála, není dvojhvězda.

Velikost

Podle studie Philipa Masseyho a kol. z roku 2006 se jedná o běžného červeného veleobra o průměru přibližně 600násobku Slunce.^[1] Pokud by se taková hvězda nacházela ve středu sluneční soustavy, dosahovaly by její okrajové části až k oběžné dráze Jupitera.

Astronomka Roberta M. Humphreysová z University of Minnesota však ve své studii z téhož roku odhadla průměr hvězdy na 1800 až 2500 průměrů Slunce.^[2] Taková hvězda by ve sluneční soustavě sahala až k oběžné dráze Saturnu. Při průměru o 2100násobku Slunce by světlu trvala cesta kolem celého disku hvězdy 8 hodin.

Předpokládaná životnost

Bylo zjištěno, že VY CMa je velice nestabilní. Důvodem je, že mnoho své hmoty vyvrhuje do okolní mlhoviny. Astronomové, s pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu předpověděli, že VY Canis Majoris bude zničen (jako supernova) za méně než 100 000 let.