Vav

From Wikipedia, the free encyclopedia

Remove ads

Vav (symbol ו; hebrejsky וַו, וו) je šesté písmeno hebrejského písma. Jeho ekvivalentem ve fénické abecedě je 𐤅. To je předchůdcem řeckého ypsilon (ϒ/υ) a archaické digamy (Ϝ/ϝ), v latince písmen F, U, V, W a Y. Čte se nejčastěji jako [v] nebo jako samohlásky [o] a [u].

Stručná fakta Pořadí písmene:, Číselná hodnota: ...
Stručná fakta Znak, Název v Unicodu ...

Samotné slovo vav znamená v hebrejštině „hák“, ovšem protože vychází z jodu, který symbolizuje Boha a je základem všech hebrejských písmen je vav spojnicí mezi člověkem a bohem, čili může být vykládán jako cesta, člověk, nekonečnost atp.[1]

Remove ads

Užití v hebrejštině

Písmeno vav má v moderní hebrejštině několik funkcí:

  • Jako souhláska označuje znělou labiodentální frikativu [v] (v IPA), v tomto případě se občas používá jako zdůraznění zdvojení vavu (וו).
  • Jako mater lectionis může být základem pro samohláskové znaky cholam gadol nebo šuruk.
  • U nevokalizovaného zápisu může nahrazovat samohláskové znaky cholam katan nebo kubuc.

Ve spisovné moderní hebrejštině se samohláska cholam vyslovuje jako [o], kubuc a šuruk jako [u][2]; dialekty mají často výslovnost odlišnou.

Vav ve spojení s vokalizací šuruk (וּ) je jediná samohláska, která může stát na začátku slova, aniž by jí předcházela zapsaná souhláska. Ve výslovnosti se pak takovému šuruku obvykle předřazuje ráz.

Remove ads

Užití v jidiš

V jidiš označuje samostatné písmeno vav samohlásku [ʊ], v dialektech někdy vyslovovanou jako [ɪ]. Vyskytuje se také jako součást spřežek „zdvojené vav“ (װ), označující souhlásku [v], a „vav jod“ (ױ), označující dvojhlásku [ɔɪ̯]. Vyskytne-li se ve slově vav a zdvojené vav vedle sebe, odliší se vav označující samohlásku buď vokalizací šuruk (וּװ, װוּ) nebo se samohláskovému vav předřadí nevyslovovaný alef (װאו, אוװ). Na rozdíl od hebrejštiny nemůže v jidiš slovech stát samohláskové vav nikdy na začátku slova; začíná-li slovo samohláskou [ʊ], zapíše se jako alef vav (או).

Remove ads

Užití v ladinu

V jazyce ladino označuje písmeno vav samohlásku [o] nebo [u]. Sémanticky se jedná o dva různé významy, které se však v písmu nijak nerozlišují a je potřeba je dovodit podle kontextu. Na rozdíl od hebrejštiny nemůže v ladino slovech vav nikdy stát na začátku slova; začíná-li slovo samohláskou [o] nebo [u], zapíše se jako alef vav (או).

Číselný význam

V systému hebrejských číslic má číselný význam 6.[2]

Přerušené vav

V tradičně psaném svitku Tóry se ve verši Nu 25, 12 (Kral, ČEP) zapisuje písmeno vav v posledním slově s uprostřed přerušenou svislou čarou. Podle rabínského výkladu tím má být zdůrazněna souvislost mezi (zapsaným) slovem „šalom“ a naznačeným významem „šalem“ (= úplný). Jinde se tato podoba vav neužívá a v Unicodu nemá samostatnou pozici.

Další podoby písmene vav

Další informace Znak, וּ ...
Remove ads

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads