Vestec (hora)

kopec v okrese Havlíčkův Brod, nejvyšší vrchol Železných hor From Wikipedia, the free encyclopedia

Vestec (hora)map
Remove ads

Vestec je vrchol s nadmořskou výškou 668,0 m[2] a nejvyšší bod v Chráněné krajinné oblasti Železné hory,[3] v rámci regionálního členění georeliéfu významný bod Kameničské vrchoviny[4] na jihozápadním hřbetu Sečské vrchoviny v pohoří Železných hor.[5]

Stručná fakta Vrchol, Prominence ...

Zaměřený trigonometrický bod (č. 13 triangulačního listu 2305 České státní trigonometrické sítě) s názvem „Na Babyloně“ a žulovým geodetickým označníkem s nivelací 668,01 m n. m.[6] se nachází na ploše zemědělsky obdělávaného pole na katastrálním území obce Slavíkov (v části Horní Vestec) v okrese Havlíčkův Brod náležejícím do Kraje Vysočina v České republice.

Remove ads

Geomorfologie a přírodní poměry

Vrch kuželovitého tvaru se široce zaobleným vrcholem leží na hlavním hřebeni pohoří Železných hor (geomorfologický celek), v jejich jihovýchodní části pojmenované Sečská vrchovina (geomorfologický podcelek) a na území jejího hlavního a horopisně nejvyššího geomorfologického okrsku Kameničská vrchovina.[7]

Okrajové svahy na jihozápadním úbočí prudce klesají do údolí ve směru na Kladruby, k severovýchodu na Možděnice jen pozvolně v linii jihozápad – severovýchod, ve směru ukloněné klínové kry geomorfologického celku Železných hor.[8]

Samotný vrchol je plochý s táhlým příkrým hřbetem, jež se prudce zvedá jako celý jihozápadní okraj Železných hor z údolí řeky Doubravy, která protéká zhruba 4 km od vrcholu Mariánským údolím na katastrálním území obce Libice nad Doubravou.

Geologické podloží vrchu tvoří pararula a migmatit, na severním svahu též rula, na východním amfibolit a jihozápadně od vrcholu písčito-hlinitý až hlinito-písčity sediment.[9]

V letech 1953 – 1956 probíhal ve vrcholové části geologický průzkum na uranové rudy a jiné suroviny, avšak pro malou vydatnost ložiska nedošlo k těžbě. Ústí průzkumné těžební šachty kryje železobetonová deska s letopočtem jejího zbudování (1956) a hornický symbol zkříženého mlátku (druh kladiva) a želízka (nástroje se zaostřením k rozmělňování horniny). V místě jsou již jen nepatrné pozůstatky po průzkumné těžbě, většinou zakryté travním porostem a náletovými dřevinami.

V okolí vrcholu se těžila načervenalá rula, používaná pro stavbu silnic a počátkem 20. století se dobývala i hlína na výrobu cihel.[10]

Zajímavost

Vestec je někdy uváděn nepřesně jako nejvyšší vrchol Železných hor bez uvedení chráněné krajinné oblasti. Geomorfologický celek s názvem Železné hory je však rozlohou rozsáhlejší a územním vymezením[7] se nekryje s hranicemi Chráněné krajinné oblasti Železné hory.[11]

V údolí mezi vrcholy Vestec v Kameničské vrchovině, přesněji však Babylón (604 m) a Barchanec (624 m) ve Stružinecké pahorkatině, protéká Barchanecký potok, levostranný přítok Slubice, odvádějící vody do řeky Chrudimky pod Jasným Polem. Do údolí s Barchaneckým potokem a průtočným rybníkem Jánuš[12] (též Januš) klade například geolog a petrograf Jindřich Vodička (1920–2006) jihovýchodní hranici Železných hor ve své poslední práci z roku 1997 vydané pod titulem „Železné hory očima geologa“.[13]

V případě územního vymezení Železných hor, v jihovýchodní hranici uváděné v citovaném díle, by byl Vestec skutečně nejvyšším vrcholem Železných hor.

Remove ads

Výstup na vrchol

Vrcholová část Vestce je snadno dostupná od rozcestníku s turistickou žlutě značenou trasou v Horním Vestci po zpevněné místní komunikaci v prudkém stoupání mezi obydlími, poslední stavení je zhruba 85 m od vrcholu.

Ve vrcholové části stojí stožár televizního zesilovače, podle kterého lze Vestec z dálky snadno rozeznat. Výškový trigonometrický bod (Na Babyloně)[6] leží v zemědělsky obdělávaném poli zhruba 130 m od stožáru televizního zesilovače a 150 m od polní cesty (již bez turistické značené trasy) v úseku Horní Vestec – Barovice.[6]

Vestec je vyznačen v turistické mapě Železné hory vydané v edici Klubu českých turistů, mapový list č.45.[10]

Remove ads

Rozhledová místa

Vrcholová část Vestce poskytuje široký rozhled do krajiny zejména východním až západním směrem.[8]

Nejširší rozhledové místo je na jihozápadním svahu, kterým je vedena místní silniční komunikace Horní Vestec – Barovice s cyklistickou trasou č. 4187 a turistickou žlutě značenou trasou Klubu českých turistů, směřující k vrcholu Spálava[14] (662,9 m n. m., významný bod Kameničské vrchoviny[2]), na hlavním hřebeni pohoří Železných hor. Ze silnice (cyklistické, turistické trasy) pohled do údolí s řekou Doubravou v Mariánském údolí u městyse Libice nad Doubravou a soutokem s potokem Barovka nad Přírodní rezervací Svatomariánské údolí. Lokalita je součástí Chráněné krajinné oblasti Železné hory, převážně již na území geomorfologického okrsku Doubravská brázda.[7]

Částečně viditelné město Chotěboř s okolím v krajinné oblasti Chotěbořské pahorkatiny a z několika míst silnice v jiho-jihozápadním směru zalesněný Sobíňovský hřbet.[7]

Ve vrcholové části z polní cesty vedoucí ze sídelní lokality Horní Vestec směrem na Barovice vyhlídka do krajiny východním až jižním směrem. Při běžné viditelnosti lze identifikovat na východo-jihovýchodě především výrazné vrcholy Přední Hradiště (693,0 m n. m.) a Zadní Hradiště (682,0 m n. m.) nad Studnicemi,[15] na území geomorfologického okrsku Kameničská vrchovina, na jihovýchodě vrchol Barchanec (624,0 m n. m.)[16] se zalesněným pásmem nad Stružincem a také málo výrazný pahorek Babylón (603,6 m n. m.)[17] nad obcí Rovný, na území geomorfologického okrsku Stružinecká pahorkatina.

Vzdálenost některých míst od vrcholu

Fotogalerie

  • Thumb
    Vestec se širokým vrcholem na hlavním hřebeni Železných hor ze svahu Zadního Hradiště nad Studnicemi
  • Thumb
    Železobetonová deska zakrývající šachtu po geologickém průzkumu na vrcholu Vestce
  • Thumb
    Vyznačený letopočet (1956) na povrchu železobetonové desky je rokem ukončení geologického průzkumu a zakrytí ústí průzkumné šachty
  • Thumb
    Hornický symbol zkříženého „mlátku a želízka“ na povrchu železobetonové desky zakrývající šachtu po geologickém průzkumu na vrcholu Vestce
  • Thumb
    Trigonometrický bod s názvem Na Babyloně a terénním patníkem s nivelací 668,01 m n. m. ve vrcholové části Vestce
  • Thumb
    Vestec, reliéf vrcholu při západu slunce
Remove ads

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads
Remove ads