Viktor Brand-Kopal
český šlechtic From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Viktor Brand-Kopal (německy Victor von Brand-Kopal von Santa Lucia, 7. října 1886 Praha – 17. září 1959 Litschau)[1] byl český šlechtic a poslední šlechtický majitel panství Kostelní Bříza.[2] Byl potomkem rodu Kopalů, vnukem Ludvíka Brand a Viktoríny Kopalové[3] a pravnukem Karla von Kopala. Jeho dědičný šlechtický titul (v zemích, kde nebylo jejich užívání zákonem zrušeno či zakázáno) byl baron.
Remove ads
Panství Kostelní Bříza
Kostelní Bříza se dostala do vlastnictví rodu Kopalů sňatkem Arnoštky Kopalové a Bohumila ml. Henn von Henneberg-Spiegel. Bohumil předal v roce 1899 všechny majetky manželce Arnoštce. Stalo se tak po uzavření odevzdací listiny z 3. května 1901, obec jí tak patřila v letech 1899–1915. Po smrti Arnoštky přešel majetek roku 1915 na jejího blízkého příbuzného Viktora Brand-Kopala.[4]
Návrhem Pozemkového úřadu ze dne 8. ledna 1921 byly Viktorovi nemovitosti zabrány a byla na nich provedena pozemková reforma. Většina majetku byla však ze záboru vypuštěna – velká část pozemků, pivovar, pila, cihelna v Arnoltově, a také samotný zámek v Kostelní Bříze, odkud Viktor svůj majetek dále řídil.[5]
Dne 15. května 1935 navštívil Kostelní Břízu arcibiskup pražský, Karel Kašpar. Ve slavobráně umístěné mezi farou a kostelem sv. Petra a Pavla byl arcibiskup uvítán svobodnými pány z Brand-Kopalů (Viktorem a jeho bratrem Bohumilem, který žil na zámku se svou rodinou), starostou, farářem a mnoha dalšími.[6] V průvodu se pak vydali ke kostelu, kde arcibiskup sloužil mši a uděloval biřmování.[7][8]
Majitelem byl do roku 1945. Dne 8. února 1946 byla na majetek uvalena národní správa a zámek mu byl zabaven.[9] Ve stejném roce Viktor nuceně vysídlil do Rakouska.[10][11] Ve městě Litschau 17. září 1959 zemřel.[12][13]
Remove ads
Rodina
Jeho otec Karel Brand (* 1856 Plzeň) se roku 1885 v Budapešti oženil s Bertou, rozenou vikomtesou de Maistre (* 1860 Praha).[14] Jejím přičiněním se na zámku v Kostelní Bříze dařilo umění a došlo k výraznému rozšíření zámecké knihovny.[15][16][17]
Vojenská kariéra
Sloužil v rakousko-uherské armádě. Dne 1. ledna 1910 se stal praporčíkem v záloze, v roce 1917 byl pak zmíněn jako poručík v záloze v dragounském pluku č. 1.[18][19] Roku 1921 byl přijat do československého jezdeckého pluku č. 7 jako nadporučík.[20]
Vyznamenání
Vojenský záslužný kříž – III. stupeň[21]- Vojenská záslužná medaile – II. stupeň[21]
- Vojenská záslužná medaile – III. stupeň[18]
Karlův vojenský kříž
Vojenský jubilejní kříž[21]
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads