Františka Kopalová
česká šlechtična a filantropka From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Františka Kopalová (německy Franziska von Kopal, 14. srpna 1883 Hartenberg[1] – 24. července 1963 Mnichov[2]) byla česká šlechtična, filantropka[3][4] a poslední šlechtická majitelka panství Hřebeny a Josefov.[5][6] Byla příslušnicí rodu Kopalů, vnučkou Karla von Kopala, dcerou Viktora Kopala a Marie Kopalové.[7] Její dědičný šlechtický titul (v zemích, kde nebylo jejich užívání zákonem zrušeno či zakázáno) byl baronka.
Remove ads
Panství Hřebeny
Sňatkem Viktora Kopala s Marií, rozenou Henn von Henneberg-Spiegel, se panství Hřebeny dostalo do vlastnictví rodu Kopalů. V roce 1913 Františka po své matce panství zdědila (zahrnovalo mimo jiného Hrzín, Krajkovou,[8] Lesnou, Lomničku, Liboc, Nový Dvůr). Věnovala velkou pozornost údržbě zámeckého areálu,[3] roku 1925 nechala provést výměnu střešní krytiny.[9] Před koncem druhé světové války vlastnila téměř 4000 hektarů půdy, 2663 hektarů lesů a kromě zámku desítky dalších domů a budov včetně pivovaru.[10] Zámecký pivovar měl ve 30. letech vlastní elektrárnu a na svou dobu moderní lednici, ročně zde bylo vyráběno přibližně 5000 hektolitrů piva. Výnosné bylo i zámecké zahradnictví.
Zámek Hartenberg byl přepychově zařízen (obrazy starých vlámských mistrů, staré zbraně, výjimečná knihovna obsahující 333 svazků zednářské literatury, čínský porcelán z 13. století, cenný nábytek, sochy, sbírka minerálů atd.). Za druhé světové války zámek obsadili proti její vůli velitelé SS z ženského koncentračního tábora ve Svatavě a Františce byly v zámku přiděleny dvě místnosti.[11] Ves Hřebeny osvobozovala americká armáda. Po příjezdu americké armády na hrad 8. května 1945 byla Františka převezena do Sokolova, po týdenním zajištění pobývala na faře v Krajkové a poté byla zařazena do odsunu do Německa, stejně jako většina místních obyvatel.[12] I přes mnohá dobrozdání od lidí ji úřady považovaly za kolaborantku.[13]
Remove ads
Panství Josefov
Ves Josefov byla založena v roce 1833, její historie je úzce spjata s rodovým hradem Hartenberg. Františka Kopalová byla poslední šlechtickou majitelkou vlastnící velkostatek do roku 1945.[14]
Charitativní činnost
Byla lidmi velmi milovaná. Její smysl pro spravedlnost, charitu a pomoc bližnímu získal věhlas v širokém kraji.[5][15] Vyvíjela rozsáhlou charitativní činnost.[9][16]
Tábory pro děti chudých a nezaměstnaných
V období 30. let postihla Sokolovsko vlivem hospodářské krize vysoká nezaměstnanost. Františka založila ve starém dvoře lesníka prázdninový domov pro děti nezaměstnaných. Zde pořádala dětské tábory pro děti z chudých rodin. V roce 1935 se účastnilo 180 dětí, v roce 1936 pak 320 dětí a v roce 1937 již 398 dětí převážně ze Sokolovska.[5][15] V následujících letech se zde zrekreovalo celkem téměř 1000 dětí.[17] Děti, které šly poprvé ke svatému přijímání, hostila na zámku a dovolovala jim hrát si v zámecké zahradě. Měla ráda také psy a koně.[2]
Tříkrálová setkání
Pořádala také mezi lidmi oblíbené tříkrálové průvody na hrad, jichž se účastnilo množství lidí a tento svátek byl pro místní region vždy velkou událostí.[18][19][20] Tradice trvala již od dob Auerspergů a Kopalové v ní pokračovali. Účastníci se sešli na nádvoří, poté se šlo do kaple (která byla zasvěcena Třem králům), kde proběhlo zapalování svíček s přáními.[21][22][23] Po bohoslužbě v kapli poutníky hostila domácími koláči a místním pivem nebo svařeným vínem.[5][24][25] Tradice tříkrálových průvodů byla na Hartenbergu obnovena v roce 2008.[26]
Patronáty
Byla patronkou kostela svatého Petra a Pavla v Krajkové[8] a fary v Liboci.[27][28]
Další aktivity a ocenění
Byla prezidentkou katolického ženského spolku v západních Čechách,[29] zamýšlela na zámku Hartenberg zřídit benediktinský klášter.[30][31]
V létě 1939 se díky jejímu finančnímu daru navrátily na Kopalův památník ve Znojmě staré bronzové atributy polních myslivců uložené do té doby v muzeu.[32]
Pro svou zbožnost a za svou charitativní práci získala řád od papeže.[5]
Františka Kopalová v historické paměti
| „ | ...a strašně si chválili tu, co tu byla zámecká paní – tu ...Františka Kopalová. Takže že prej byla strašně hodná na ně, to říká i pan Roedig, i Eicheberglovi to říkali a v Josefově ty starý, co tady vyrůstali, ty naše ročníky, jo. Tak ona říkala, že strašně pomáhala, když byly chudší rodiny – ona nemohla mít děti prej, nemohla mít děti a dělala pro děti furt takový, když končil rok školní, takový hostiny – něco tam jako v tý hospodě tady. Nebo na zámku něco dělala. To vyprávějí oni, to my už nevíme, ale oni to vzpomínají v dobrém, jako že hodně dělala pro ně. Nebo na pouť se šlo pěšky – to dřív nebyly auta, tak se šlo pěšky a tady je pod náma velikánská lípa a tam byl stůl, lavičky a tam vždycky dostali občerstvení, posezení a pak se šlo zase dál. Takže to moc bylo hezký, vzpomínají. No, a nechali to zpustnout, no – taková škoda. | “ |
| — Obyvatelky vesnice Hřebeny[33] | ||
Remove ads
Osobní život
Byla silně duchovně založena, zůstala neprovdána a neměla děti.[17][34] Po válce žila v Mnichově, kde v roce 1963 zemřela a je zde i pohřbena.[35]
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads