Vilém I. Karel z Auerspergu
český šlechtic, 6. kníže z Auerspergu From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Kníže Vilém I. Karel z Auerspergu (německy Wilhelm I. Karl Fürst von Auersperg, 9. srpna 1749, Štýrský Hradec – 16. března 1822, Praha nebo Šoproň) byl rakouský a český šlechtic, 6. kníže z Auerspergu a vévoda z Gottschee/Kočevje. Za jeho vlády bylo Auersperské knížectví mediatizována a připojeno k Bádenskému velkovévodství.
Remove ads
Raný život
Vilém Karel se narodil jako syn Karla Josefa Antonína, 5. knížete Auerspergu (1720–1800) a jeho manželky hraběnky Marie Josefy Trautsonové z Falkensteinu (1724–1792).[1]
Jeho prarodiči z otcovy strany byli Jindřich Josef Jan, 4. kníže z Auerspergu, a jeho první manželka princezna Marie Dominika z Lichtenštejna (1698–1724), dcera knížete Jana Adama I. z Lichtenštejna a hraběnky Erdmuty Marie Terezie z Ditrichštejna. Po smrti babiččině v roce 1726 se jeho dědeček Jindřich Josef Jan oženil s hraběnkou Marií Františkou z Trautsonu (1708-1761), dcerou knížete Jana Leopolda z Trautsonu, se kterou měl dalších devět dětí, včetně Josefa Františka z Auerspergu, pasovského knížete-biskupa.[2] Jeho prarodiče z matčiny strany byli hrabě Jan Vilém z Trautsonu a hraběnka Marie Anna Josefa Ungnadová (dcera hraběte Františka Antonína Ungnada z Weißenwolffu, (1679–1715). [1]
Po smrti svého otce 2. října 1800 se stal vládnoucím knížetem Auersperského knížectví a vévodou z Gottschee (jehož území císař Leopold II. v roce 1791 povýšil pro jeho otce na vévodství Gottschee). Po rozpadu Svaté říše římské v roce 1806 byl Auersperské říšské panství mediatizováno ve prospěch Bádenského velkovévodství.[3]
Gottschee/Kočevsko se však během krátkého období Ilyrských provincií stalo součástí Napoleonské francouzské říše. Podle tohoto uspořádání bylo zpočátku v letech 1809 až 1811 součástí Lublaňské provincie a poté v letech 1811 až 1814 provincie Kraňsko a tvořilo samostatný administrativní region. Obyvatelstvo Kočevska se během Kočevského povstání v roce 1809 vzbouřili proti francouzské nadvládě a zabili komisaře Gaspariniho okresu Novo Mesto. S rozpadem Ilyrských provincií bylo Kočevsko navráceno pod habsburskou nadvládu v rámci Ilyrského království.
Princ Vilém I. Karel z Auerspergu zemřel 16. března 1822 v Šoproni v Uherském království na rakouských hranicích, poblíž Neziderského jezera. [4] [5]
Remove ads
Manželství a potomstvo

Vilém Karel z Auerspergu se v roce 1776 na zámku v Doksech oženil s Leopoldinou Františkou z Valdštejna-Wartenbergu (1761–1846), [6] dcerou Jana Vincence Ferreria, hraběte z Valdštejna-Wartenbergu a hraběnky Anny Žofie Marie Ungernové z Sternbergu.[4] Z jejich manželství se narodilo několi dětí:
- Marie Josefa z Auerspergu (1777–1811), která se provdala za Jana Baptistu Mariu z Goethem de St. Agathe. [4]
- Henrieta z Auerspergu (1778–1781), která zemřela mladá. [4]
- Marie Žofie z Auerspergu (1780–1865), která se v roce 1802 provdala za hraběte Josefa Chotka z Chotkova a Vojnína (1776– 6. červenec 1809 padl v bitvě u Wagramu), druhého syna hraběte Jana Rudolfa Chotka z Chotkova a Vojnína. [7]
- Karel Vilém II. z Auerspergu (1782–1827), který se oženil s hraběnkou Adélou Pavlínou z Windischgrätze, dcerou hraběte Josefa Mikuláše z Windisch-Graetze. Po její smrti v roce 1806 se oženil s Frederikou Luisou Vilemínou Henrietou z Lente (13. února 1791, Celje – 3. nebo 5. listopadu 1860, Praha), dcerou Karla Levina Otty z Lenthe a Henriety Žofie Frederiky Sabiny Benningsenovou z Bantelnu (1769–1850), dcery hraběte Levina Augusta von Bennigsena. [4]
- Karel Vilém Jan Nepomuk z Auerspergu (1783–1847), který si vzal Auguste Eleonore Elisabeth Antonie von Lenthe, rovněž dceru Carla Levina Otto von Lenthe. [8] [9]
- Marie Terezie z Auerspergu (1784–1819) [10]
- Vincenc Nepomuk Columban z Auerspergu (1790–1812), [11] který se oženil s Marií Gabrielou z Lobkovic, nejstarší dcerou Josefa Františka, 7. knížete z Lobkovic. [12]
Remove ads
Reference
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads