Vila
drahý a honosný dům From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Vila je samostatně stojící obytná budova pro jednu nebo několik rodin, obvykle s jedním až dvěma nadzemními podlažími, zahradou a případně garáží.[zdroj?] Vystavěna je z cihel nebo z betonu.[zdroj?] Souvislá zástavba vil tvoří vilovou čtvrť.
Jako vila se v češtině zpravidla označuje takový rodinný dům, který má kromě bydlení též funkci společenskou a reprezentační a zajímavější architektonické řešení.[1] Rozdíl mezi vilou a rodinným domem není jednoznačně definován a lze jej určovat spíše citem, přičemž tkví ve velikosti domu a společenském postavení stavebníka.[2]

Remove ads
Antika
Související informace naleznete také v článku Římská villa.
Villa rustica bylo ve starověkém Římě pohodlné až přepychové venkovské obydlí majitele statku, uprostřed hospodářských stavení, polí a zahrad. Nejstarší takové stavby byly nalezeny ve starověkém Egyptě, jejich typologie však není dostatečně prozkoumána. Velkého rozmachu doznaly vily ve starověkém Římě, kde venkovské nebo předměstské vily (villa suburbana) patřily k odznakům bohatství majetných vrstev. Dobře zachované zbytky vily z této doby se nacházejí ve vykopávkách v Pompejích a Herculaneu, dalším význačným příkladem je císařská Hadrianova vila poblíž Tivoli. Z Apeninského poloostrova se vily s římskou kolonizací rozšířily do Středomoří i dále do Francie, Španělska, Porýní až na Britské ostrovy a k Černému moři. Městské vily se ve starověkém Římě označovaly jako domus.
- Zřícenina římské vily v Neapoli
- Rekonstrukce římské vily v Kalifornii
- Model Hadriánovy vily
- Model římské vily s portikem (Porýní)
Remove ads
Renesance
Druhou velkou vlnu výstavby vil přinesla italská renesance. Lehké stavby s pravidelným půdorysem stojí uprostřed zahrady a obydlí je s ní těsně propojeno schodišti, portikem nebo salou terrenou. Nejproslulejším stavitelem vil byl Andrea Palladio, jehož La Rotonda u Vicenzy byla na dlouhou dobu vzorem stavitelům v celé Evropě.
- Villa Medici (G. da Sangallo, 1470)
- Villa Godi (Palladio, 1542)
- Villa Foscari (Palladio, 1555)
- Villa Saraceno (Palladio, 1548)
Remove ads
Vily 19. století
Od 19. století si i bohatí měšťané opět začali pořizovat předměstská a venkovská sídla uprostřed zeleně, často ve slohu římských a renesančních vil. Tak vznikla čtvrť bohatých vil například v pražské Troji a Bubenči, známá je Vila Lanna nebo Gröbeho vila na Vinohradech.
- Vila Lanna v Bubenči (1870)
- Schubertova vila v Liboci
- Štěrbův letohrádek v Troji
- Vila Primavesi v Olomouci (1906)
- Vila architekta Antonína Wiehla ve Smolnici
- Duslova vila v Berouně
Vily 20. století v českých zemích
Velká vlna výstavby vil nastala v Československu v meziválečných letech; v příznivém ekonomickém období tak vznikla řada vilových čtvrtí (např. Střešovice, sídliště Na Babě nebo Barrandov v Praze, Masarykova čtvrť v Brně). Na zakázku majetných zadavatelů přitom vznikly stavby významných architektů (například Vila Tugendhat v Brně nebo Bílkova a Müllerova vila v Praze).
- Jurkovičova vila v Brně (1906)
- Bílkova vila v Praze (1911)
- Tugendhatova vila v Brně
- Patočkova vila v Brně
- Funkcionalistická vila v Roudnici n. L. (1934)
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads