Vladimír Šmicer
český fotbalista a fotbalový trenér From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Vladimír Šmicer (* 24. května 1973 Děčín) je bývalý český profesionální fotbalista, který hrával na pozici ofenzivního záložníka. Svou hráčskou kariéru ukončil v létě 2009 v pražské Slavii. Mezi lety 1994 a 2006 odehrál také 80 utkání v dresu české reprezentace, v nichž vstřelil 27 branek. Zúčastnil se ME 1996, ME 2000 a ME 2004. Společně s Milanem Barošem se stal v roce 2005 prvním českým vítězem prestižní Ligy mistrů UEFA.[1]
Vladimír Šmicer nastoupil v české nejvyšší soutěži k 105 utkáním a dokázal v nich vstřelit 31 gólů. Do ligy vstoupil v sezóně 1992/93 v dresu Slavie a za jiný klub v nejvyšší soutěži nehrál; ve Slavii také získal tři tituly. Následně si zahrál ve francouzských klubech RC Lens a Girondins Bordeaux, mezi lety 1999 a 2005 byl součástí anglického Liverpoolu. V roce 2008 zvítězil v české anketě Fotbalista roku v kategorii Osobnost ligy.[2]
Po skončení své hráčské kariéry se stal manažerem české reprezentace, ve funkci působil až do neúspěšné kvalifikace na MS 2014 v Brazílii, kdy byl ještě před jejím koncem odvolán (v říjnu 2013).[3] Na konci března 2014 přijal místo asistenta (resp. konzultanta) nizozemského trenéra Alexe Pastoora ve Slavii Praha, kterou vykonával do konce ročníku 2013/14.
Remove ads
Klubová kariéra
Slavia Praha
Šmicer se dostal do akademie pražské Slavie v roce 1987 z Děčína. V československé nejvyšší soutěži Šimcer debutoval 17. října 1992 v zápase proti Hradci Králové.[4] O dva týdny později vstřelil své první dva góly ve slávistickém dresu, a to při výhře 4:0 nad Bohemians.[5] Hned ve své první sezóně se stal stabilním členem základní sestavy trenéra Jozefa Jarabinského, ve 21 odehraných zápasech vstřelil 8 branek. Šmicer nastoupil také do 3 utkání v poháru Intertoto.[6]
Šmicer byl členem slávistického týmu i v následujících třech sezónách. V roce 1996 slavil s klubem zisk ligového titulu, ke kterému přispěl 9 brankami v 28 zápasech, a postup do semifinále Poháru UEFA 1995/96.[7][8] Po úspěchu na EURO 1996 Slavii opustil. Během svého angažmá nastoupil do 82 ligových utkání, v nichž vstřelil 26 branek.[7]
RC Lens
V létě 1996 se stal posilou francouzského klubu RC Lens. Ve francouzské Division 1 Šmicer debutoval 10. srpna při výhře 2:0 nad SM Caen.[9] Svůj první gól vstřelil o týden později do sítě AS Nancy.[10] Ve své první sezóně v klubu nastoupil do 39 soutěžních zápasů, v nichž vstřelil 6 branek.[11]
V roce 1998 si s RC Lens zahrál ve finále francouzského poháru proti Paris Saint-Germain; v utkání skóroval, nicméně prohře 1:2 zabránit nedokázal.[12] Lens si spravilo chuť o týden později v Ligue 1, remízou s Auxerre v posledním kole si totiž zajistilo zisk ligového titulu. Šmicer k titulu přispěl 7 brankami a 1 asistencí.[13]
Na podzim 1998 odehrál Šmicer všech šest zápasů RC Lens v základní skupině Ligy mistrů, v zápase proti Dynamu Kyjev skóroval.[14] V květnu 1999 slavil s klubem zisk ligového poháru; ve finálovém utkání proti FC Metz (výhra 1:0) odehrál 80 minut.[15] Dohromady v dresu Lens nastoupil Šmicer do 120 soutěžních zápasů, v nichž vstřelil 22 branek.[16]
Liverpool
V roce 1999 si ho trenér Gérard Houllier vybral do Liverpoolu. Šmicer přišel do Liverpoolu za 4,2 milionu liber, aby zaplnil mezeru po odchodu Steva McManamana do Realu Madrid. Svůj debut v dresu Liverpoolu si odbyl v ligovém zápase proti Sheffieldu Wednesday na stadionu Hillsborough.[17] Svou první branku v anglické Premier League zaznamenal 15. ledna 2000 při výhře 3:2 nad Watfordem.[18][19] Ve své první sezóně v Anglii se mu nepodařilo plně prosadit do základní sestavy, ve 25 soutěžních zápasech vstřelil jednu branku a přidal čtyři asistence.[20]
V sezóně 2000/01 Šmicer vstřelil 7 branek ve 49 zápasech a pomohl Liverpoolu ke konečné třetí příčce v lize, odehrál vítězná finálová utkání v FA Cupu proti Arsenalu (výhra 2:1[21]), v ligovém poháru proti Birminghamu (výhra po penaltovém rozstřelu[22]) i v Poháru UEFA proti Deportivu Alavés (výhra 5:4 po prodloužení).[23]
Na podzim 2001 si Šmicer zahrál znovu v Lize mistrů; 30. října 2001 skóroval při výhře 2:0 nad Dortmundem.[24][25] S Liverpoolem došel až do čtvrtfinále soutěže, kde vypadli s Bayerem Leverkusen.[26] V ligové sezóně ale i kvůli sérii zranění paběrkoval, nastoupil do 22 zápasů, v nichž vstřelil 4 branky a přidal 7 asistencí. V únoru 2002 do klubu přišel další český reprezentační útočník, a to Milan Baroš.[27]
V sezóně 2002/03 odehrál Šmicer jen 950 minut v anglické nejvyšší soutěži, neskóroval.[28] Nastoupil do finálového utkání ligového poháru proti Manchesteru United, které skončilo vítězstvím Reds 2:0.[29]
V podzimní části sezóny 2003/04 se Šmicer propracoval do základní sestavy Liverpoolu, pravidelně pod trenérem Gérardem Houllierem nastupoval. V lednu 2004 ale utrpěl závažné zranění chrupavky a na hřiště se vrátil až v dubnu.[30][31] Celkem v sezóně nastoupil do 25 soutěžních zápasů, v nichž vstřelil 4 branky.[31]
Po úspěchu na EURO 2004 si Šmicer obnovil zranění chrupavky, na hřiště se vrátil až v únoru 2005.[32][33] V jarní části sezóny nastoupil do 10 ligových zápasů, ve kterých neskóroval.[34][35] Pravidelně nastupoval na závěrečné minuty ve vyřazovací části Ligy mistrů, Liverpool se probojoval přes Leverkusen, Juventus a Chelsea až do finále.[36] Ve svém posledním zápase za Liverpool ve finále Ligy mistrů 2004/05, v němž po prvním poločase Reds prohrávali s AC Milan už 0:3, přišel Šmicer ve 23.minutě na hřiště za zraněného Kewella a gólem na 2:3 a proměněnou penaltou v penaltovém rozstřelu se podílel na obratu a vítězství svého klubu. Stal se tak prvním českým střelcem ve finále Ligy mistrů a společně se svým spoluhráčem Milanem Barošem historicky prvními českými vítězi milionářské soutěže.[37]
Girondins Bordeaux
V létě 2005 si ho do svých řad vybral francouzský klub Girondins Bordeaux. V Ligue 1 v dresu Bordeaux debutoval 30. července při výhře 2:0 nad Marseille.[38] Šmicer se rychle stal důležitým hráčem týmu, který bojoval o francouzský titul, v únoru dokonce v několika ligových zápasech vedl tým jako kapitán.[39] V březnu 2006 si poranil koleno a přišel o zbytek sezóny.[40][41] V lize nakonec Bordeaux skončil na druhé příčce za Olympique Lyon.[42] V létě 2006 přišel kvůli zranění také o mistrovství světa.[43]
Ve skupinové fázi Ligy mistrů 2006/07 se Bordeaux utkalo s Liverpoolem. Z návratu na Anfield měl radost, přestože mu zranění nedovolilo nastoupit ani v jednom ze dvou vzájemných zápasů. Na hřiště se Šmicer vrátil až v lednu 2007, po dlouhé rekonvalescenci Šmicer neprodloužil v Bordeaux smlouvu a v létě 2007 klub opustil.[44] Během svého působení v klubu nastoupil k 36 utkáním a vstřelil pět gólů.[45]
Návrat do Slavie
V červenci roku 2007 se vrátil do fotbalové Slavie.[46] Svého prvního zápasu po návratu se dočkal 1. srpna 2007, kdy nastoupil do zápasu druhého předkola Ligy mistrů proti MŠK Žilina.[47] V lize nastoupil o čtyři dny později proti Jablonci.[48] Se Slavií postoupil do základní skupiny Ligy mistrů, vinou zranění ale nastoupil jen do dvou utkání, a to proti Arsenalu (remíza 0:0[49]) a Seville (prohra 0:3).[50] Ve své první sezoně po návratu získal se Slavií mistrovský titul, první po 12 letech. Pod trenérem Karlem Jarolímem ale nastoupil jen do 12 ligových zápasů, v nichž vstřelil 2 branky.[51] V roce 2008 získal ocenění Osobnost ligy v anketě Fotbalista roku České republiky.[52]
V sezóně 2008/09 stále Šmicera trápila zranění, se Slavií si zahrál v základní skupině Poháru UEFA. V říjnu 2008 v derby se Spartou na Letné nastoupil po zranění překvapivě v základní sestavě a dvěma důležitými góly přispěl k vítězství Slavie 4:1.[53][54] Jarní část sezony Šmicer vynechal kvůli operaci kolena.[55][56] Šmicer odehrál v sezóně 12 utkání, vstřelil 3 branky a získal se Slavií další mistrovský titul.[57]
Na podzim roku 2009 nastoupil Šmicer ještě do tří ligových zápasů a do jednoho utkání základní skupiny Evropské ligy,[58] kvůli nekončícím problémům s kolenem ale 9. listopadu 2009 po remíze Slavie s Plzní ukončil svou hráčskou kariéru.[59]
Remove ads
Reprezentační kariéra
Československá reprezentace
V roce 1993 nastoupil Vladimír Šmicer k jednomu utkání za společnou reprezentaci Československa, 27. října 1993 se objevil v základní sestavě domácího kvalifikačního utkání proti Kypru a hrál až do 72. minuty, kdy byl střídán Jaroslavem Timkem. Československo vyhrálo v Košicích 3:0.[60]
Česká reprezentace do 21 let
V letech 1995–1996 odehrál celkem 7 zápasů za českou reprezentaci do 21 let (4 výhry, 3 prohry) a vstřelil 4 góly.[61]
Česká reprezentace
V české seniorské reprezentaci Šmicer debutoval 15. listopadu 1995 v zápase proti Lucembursku.[62]
EURO 1996
V červnu 1996 byl trenérem Dušanem Uhrinem nominován na závěrečný turnaj EURO 1996. V prvním zápase proti Německu (prohra 0:2) na hřiště nenastoupil, o pět dní později odehrál závěrečnou půlhodinu proti favorizované Itálii (výhra 2:1). V rozhodujícím utkání proti Rusku vystřídal v 69. minutě Pavla Kuku, v 88. minutě dal gól na konečných 3:3 a rozhodl o postupu do čtvrtfinále.[63] V něm Češi narazili na Portugalsko. Šmicer nastoupil v základní sestavě, o poločase jej vystřídal Luboš Kubík. Česká reprezentace utkání vyhrála 1:0 gólem Karla Poborského a postoupila do semifinále.[64] Šmicer se v utkání proti Francii opět objevil v základní sestavě, v závěru první půle však po souboji s Lilianem Thuramem musel kvůli zranění hlavy střídat. Češi postoupili do finále po penaltovém rozstřelu.[65] Ve finálovém utkání proti Německu nastoupil na závěrečných pět minut, prohře 1:2 však zabránit nedokázal. Češi si tak z Anglie přivezli stříbrné medaile.[66]
Konfederační pohár 1997
Střelecky nejvydařenější zápas v reprezentaci odehrál 17. prosince 1997 v Konfederačním poháru FIFA proti Spojeným arabským emirátům, vsítil celkem 3 góly v rozmezí 31. a 71. minuty (utkání skončilo jasným vítězstvím českého týmu 6:1).[67] Celkem na turnaji, kde česká reprezentace získala bronzové medaile, vstřelil Šmicer pět branek.[68]
EURO 2000
V květnu 2000 byl Šmicer trenérem Jozefem Chovancem nominován na EURO 2000. Šmicer nastoupil do všech tří zápasů ve skupině v základní sestavě. V utkání proti Dánsku dvěma brankami rozhodl o výhře 2:0, reprezentační výběr ale po dvou úvodních porážkách s Nizozemskem a Francií nedokázal postoupit do vyřazovací fáze.[69]
EURO 2004
Šmicer si zahrál i na závěrečném turnaji EURO 2004 v Portugalsku. Trenér Karel Brückner poslal Šmicera do úvodního zápasu proti Lotyšsku na hřiště v 64. minutě za stavu 0:1. V závěrečné půlhodině dokázali Češi po brankách Milana Baroše a Marka Heinze utkání otočit a zvítězit 2:1.[70] O čtyři dny později se Šmicer opět neobjevil v základní sestavě utkání proti Nizozemsku, za stavu 1:2 ale vystřídal Zdeňka Grygeru, dvacet minut před koncem srovnal opět Baroš a v 88. minutě dal Šmicer gól na konečných 3:2.[71] V posledním zápase základní skupiny (výhra 2:1 nad Německem) a ve čtvrtfinále proti Dánsku (výhra 3:0) Šmicer nenastoupil.[71][72] V semifinále proti Řecku vystřídal ve 40. minutě zraněného Pavla Nedvěda, Češi nicméně prohráli 1:0 po prodloužení.[73]
Svůj poslední zápas v reprezentačním dresu Šmicer odehrál 16. listopadu 2005, kdy nastoupil do barážového utkání o postup na mistrovství světa proti Norsku. Češi po dvou výhrách 1:0 na závěrečný turnaj postoupili, Šmicer však kvůli zranění kolene nebyl na turnaj nominován.[43]
Celkem odehrál v letech 1995–2005 v A-mužstvu české reprezentace 80 zápasů (50 výher, 11 remíz, 19 proher) a vstřelil 27 gólů.[61]
Účast na vrcholových turnajích
Reprezentační zápasy
Reprezentační góly
Góly Vladimíra Šmicra za reprezentační A-mužstvo České republiky[61]
Remove ads
Trenérská a funkcionářská kariéra
Po ukončení aktivní hráčské kariéry v roce 2009 nastoupil na místo manažera české fotbalové reprezentace.[3][75] Po boku kouče Michala Bílka čelil celou evropskou kvalifikaci kritice, česká reprezentace na závěrečný turnaj nakonec postoupila z baráže.[76] Na závěrečném turnaji postoupili Češi ze základní skupiny, ve čtvrtfinále nestačili na Portugalsko.[77][78] Šmicer ve funkci manažera reprezentace skončil v říjnu 2013 po neúspěšné kvalifikaci na MS 2014 v Brazílii.[3][79] V únoru 2014 se stal čestným předsedou hráčské asociace.[80]
Na konci března 2014 přijal místo asistenta nizozemského trenéra Alexe Pastoora ve Slavii Praha, která bojovala o záchranu v Gambrinus lize.[81] Mělo jít spíše o pozici konzultanta. V roli působil do konce sezóny 2013/14, kdy Slavia bojovala o setrvání v 1. české lize (což se zdařilo).[82]
V roce 2019 byl Šmicer spolu s Karlem Poborským vybrán mezi ambasadory mistrovství Evropy v roce 2020.[83]
V listopadu 2020 představil společně s Milanem Barošem, Janem Kollerem nebo funkcionářem Rudolfem Řepkou iniciativu za změnu českého fotbalu, pod projektem F-evoluce. Odhodlali se k tomu po zadržení místopředsedy asociace Romana Berbra, dalších 19 osob a jejich obvinění z korupce.[84] V roce 2021 se Šmicer ucházel o funkci předsedy Fotbalové asociace ČR.[85][86] V květnu 2021 se kandidatury vzdal a podpořil Petra Fouska.[87] V červnu byl novým předsedou zvolen Fousek.[88]
V březnu 2022 fotbalová asociace ČR zřídila Sportovní radu, jehož předsedou se stal Šmicer. Rada se měla zabývat výhradně sportovní problematikou.[89] V lednu 2024 sportovní rada Fotbalové asociace ČR v čele s jejím předsedou Vladimírem Šmicerem rezignovala kvůli malým pravomocem.[90]
Osobní život
Je ženatý s dcerou internacionála Ladislava Vízka Pavlínou. S ní má dceru Natálii a syna Jiřího. Je také členem týmu Real TOP Praha, v jehož dresu se zúčastňuje charitativních zápasů a akcí.
Úspěchy
Klubové
- vítěz Ligy mistrů 2004/05[91]
- vítěz Poháru UEFA 2000/01[91]
- vítěz evropského superpoháru 2001 (v utkání ale nenastoupil)
- vítěz francouzské ligy 1997/98
- vítěz české ligy 1995/96, 2007/08, 2008/09
- vítěz FA Cupu 2001
- vítěz anglického ligového poháru 2001, 2003
Reprezentační
- 2. místo na Mistrovství Evropy ve fotbale 1996
- 3. místo na Poháru FIFA 1997
- 3. místo na Mistrovství Evropy ve fotbale 2004
Individuální ocenění
- Stříbrná kopačka pro 2. nejlepší střelce Poháru FIFA 1997
- Bronzový míč pro 3. nejlepšího hráče Poháru FIFA 1997
- Osobnost ligy v ČR 2008 [2]
Remove ads
Politická angažovanost
Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidoval jako nestraník na 5. místě kandidátky strany VIZE 2014, ale neuspěl.[92]
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads