Volby prezidenta USA 2016

From Wikipedia, the free encyclopedia

Volby prezidenta USA 2016
Remove ads

Volby prezidenta USA v roce 2016 se konaly v úterý 8. listopadu 2016, jakožto 58. nepřímé volby prezidenta Spojených států v pořadí. Občané svými hlasy vybrali volitele kandidátů, kteří pak jako sbor volitelů zvolili prezidenta a viceprezidenta. Rozhodující většinu hlasů volitelů, a to 306, získal republikán Donald Trump, čímž porazil kandidátku Demokratické strany Hillary Clintonovou, pro kterou hlasovalo 232 volitelů.[2][3] Donald Trump se stal prezidentem 20. ledna 2017, kdy nahradil Baracka Obamu, jemuž třetí kandidaturu neumožňuje XXII. dodatek Ústavy, jenž stanovuje, že každý prezident může být zvolen na nejvýše dvě volební období.

ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Stručná fakta Stát, Druh voleb ...

Donald Trump byl 19. prosince 2016 zvolen v pořadí 45. prezidentem Spojených států amerických a Mike Pence 48. viceprezidentem.[4] Jejich demokratičtí protikandidáti Hillary Clintonová a kandidát na viceprezidenta Tim Kaine nezískali většinu hlasů volitelů, ale dostali o 2 868 691 více hlasů voličů (rozdíl 2,1 %). Došlo tak již popáté v historii k situaci, kdy se vítězem voleb stal kandidát, který nevyhrál nejvíce hlasů v lidovém hlasování (1824, 1876, 1888, 2000 a 2016).

Při hlasování sboru volitelů hlasovalo deset volitelů pro jiného kandidáta než přislíbili dle výsledků voleb z 8. listopadu. Tři z těchto hlasů byly zneplatněny na základě zákonů v domovských státech rozdílně hlasujících volitelů a hlas byl následně připsán kandidátu jemuž byl původně přislíben. Ze zbytku hlasů ztratil republikánský kandidát Donald Trump dva hlasy (po jednom hlasu pro republikány Johna Kasiche a Rona Paula) a kandidátka Demokratů Hillary Clintonová ztratila hlasů pět (tři hlasy získal Colin Powell, po jednom hlasu Bernie Sanders a Faith Spotted Eagle).

Remove ads

Harmonogram voleb

  • únor až červenec 2016 – primárky
V primárkách byli vybíráni kandidáti na úřad prezidenta v rámci jednotlivých stran. První demokratické a republikánské shromáždění se uskutečnila 1. února 2016 v Iowě, první primárky pak 9. února v New Hampshire.
  • duben až srpen 2016 – konventy
Po skončení primárek zvolili straničtí delegáti prezidentského kandidáta na tzv. konventu, a to dle výsledků voleb v jednotlivých státech Unie a vnitřních pravidel každé ze stran.
  • září a říjen 2016 – debaty
Celkem se uskutečnily tři oficiální debaty prezidentských kandidátů a jedna diskuse viceprezidentských kandidátů.
  • 8. listopadu 2016 – volební den
Volebním dnem (Election Day) je vždy první úterý po prvním pondělí v listopadu prezidentského volebního roku. Občané v unijních státech a kolumbijském distriktu oficiálně hlasují pro volitele kandidátů.
  • 19. prosince 2016 – vyhodnocení hlasů volitelů
Volitelé vybraní občany během listopadové volby se scházejí v první pondělí po druhé prosincové středě v hlavním městě unijního státu, aby příslušnému kandidátu odevzdali hlasy. Vítězným kandidátem se v každém státu stává ten, jenž od volitelů obdrží nejvyšší počet hlasů. Volitelé se při své volbě řídí hlasováním občanů, ačkoli v některých státech nejsou jejich preferencí ze zákona vázáni.
Vítěznému kandidátu jsou pak v daném státě připsány všechny hlasy volitelů, kterými stát disponuje. Jedná se o většinový volební systém („vítěz bere vše“). Výjimku tvoří Nebraska a Maine, kde takový výsledek nemusí automaticky nastat v důsledku odlišné metody přerozdělování hlasů.[5] Následně jsou do Washingtonu, D.C. odeslány oddělené lístky se jmény kandidáta na úřad prezidenta a na úřad viceprezidenta (proceduru volby upravuje XII. dodatek Ústavy).
  • 6. ledna 2017 – sečtení hlasů volitelů v Kongresu
Dne 6. ledna, v roce po setkání volitelů ve státech, se uskutečňuje společná schůze obou komor Kongresu. Předseda Senátu ex officio, tj. viceprezident, předčítá došlé hlasy volitelů z unijních států. Kandidát, jenž dosáhne většiny, tj. získá alespoň 270 z celkových 538 volitelů, se stává prezidentem.
Sbor volitelů, jenž se fyzicky neschází (ale hlasy zasílá), čítá 538 členů. Z toho 435 volitelů odpovídá mandátům Sněmovny reprezentantů a 3 volitelé jsou delegováni za District of Columbia (podle XXIII. dodatku Ústavy má distrikt právo na nejnižší počet volitelů vyskytující se v unijním státu). Dalších 100 volitelů odpovídá mandátům Senátu, z toho vždy 2 na jeden stát.
  • 20. ledna 2017 – inaugurace
Zvolený prezident a viceprezident složí přísahu. Dle tradice by tak měli učinit do rukou předsedy Nejvyššího soudu.
Remove ads

Kandidáti

Republikánská strana

Na clevelandském nominačním sjezdu konaném 18.–21. července 2016 v Quicken Loans Arena[6][7] byl za prezidentského kandidáta vybrán Donald Trump a na úřad viceprezidenta potvrzen Mike Pence. Cleveland hostil republikánskou konvenci potřetí v historii a poprvé od roku 1936.[8] Kvórum k zisku nominace z 2 472 přítomných delegátů činilo 1 237 hlasů.[9][10]

Nominanti

Související informace naleznete také v článku Republikánské primárky voleb prezidenta USA 2016.
Další informace Donald Trump, Mike Pence ...

Kandidáti

Mezi významnými kandidáty, kteří oznámili kandidaturu byli:

  • Mark Everson, bývalý komisař finanční správy a prezident Červeného kříže Spojených států z Mississippi[11][12][13]
  • Jack Fellure, bývalý inženýr ze Západní Virginie; v roce 2012 kandidoval za Prohibition Party[14]
  • Andy Martin, přívrženec konspirační teorie Obamova narození, kandidát z New Yorku, opakovaně se uchází o úřad[15][16]
  • Jimmy McMillan, kandidát z New Yorku, opakovaně se uchází o úřad[17]

Odstoupení v průběhu kampaně

Výběr viceprezidentského kandidáta

Kandidát na viceprezidenta: Mike Pence
Thumb
Guvernér Indiany Mike Pence byl Donaldem Trumpem oficiálně představen za spolukandidáta a případného viceprezidenta Spojených států během tiskové konference v New Yorku

Několik velkých amerických médií již 14. července 2016 oznámilo, že se spolukandidátem stane guvernér Mike Pence. Tuto informaci Donald Trump potvrdil o den později na twitterovém účtu a dodal, že k formálnímu oznámení dojde 16. července během tiskové konference.[30][31][32][33][34] Na manhattanské tiskovce pak Mike Pence prohlásil, že mu Trumpův volební štáb sdělil datum jeho výběru, k němuž došlo 13. července.[35] Po vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách je Mike Pence designovaným viceprezidentem USA.

Potenciální kandidáti

Následující osoby byly zmíněny jako možní kandidáti na úřad viceprezidenta USA v rámci kandidatury Donalda Trumpa:[36][37][38][39][40][41][42][43][44][45]

Zúžený výběr

V červenci 2016 Trump zúžil výběr možných spolukandidátů (tzv. running mates) na tři osoby.

Demokratická strana

Související informace naleznete také v článku Demokratické primárky voleb prezidenta USA 2016.

Nominanti

Další informace Hillary Clintonová, Tim Kaine ...

Kandidáti

Mezi významnými kandidáty, kteří oznámili kandidaturu byli:

Odstoupení v průběhu kampaně

Výběr viceprezidentského kandidáta

Kandidát na viceprezidenta: Tim Kaine
Thumb
Tim Kaine, bývalý guvernér státu Virginie a její současný senátor, byl kandidátem na viceprezidenta za Demokratickou stranu.

Hillary Clintonová oznámila 23. července 2016, že jejím kandidátem na viceprezidenta se stal senátor za stát Virginie Tim Kaine.[66]

Potenciální kandidáti

Následující osoby byly zmíněny jako možní kandidáti na úřad viceprezidenta USA v rámci kandidatury Hillary Clintonové:[67][68][69][70][71]

Menší strany a nezávislí kandidáti

Ve volbách kandidovala řada nezávislých kandidátů a také nominanti z dalších stran, mimo dva hlavní politické subjekty. Z této skupiny uchazečů měli dle matematického modelu největší šanci kandidát libertariánů a bývalý guvernér Nového Mexika Gary Johnson, a také předpokládaná kandidátka zelených Jill Steinová, která 15. června 2016 oznámila, že si zajistila dostatek delegátů pro nominaci.[72][73]

K dalším kandidátům patřili Evan McMullin a Darrell Castle. McMullin je bývalý republikán, který se v srpnu roku 2016 rozhodl ucházet o prezidentský úřad jako nezávislý. Představoval konzervativní alternativu k Donaldu Trumpovi.[74] Darrell Castle byl kandidátem za paleokonzervativní Státoprávní stranu.[75]

Libertariánská strana

Související informace naleznete také v článku Libertariánská strana (USA).
Další informace Gary Johnson, Bill Weld ...

Strana zelených

Související informace naleznete také v článku Strana zelených (USA).
Další informace Jill Steinová, Ajamu Baraka ...

Státoprávní strana

Související informace naleznete také v článku Státoprávní strana (USA).
Další informace Darrell Castle, Scott Bradley ...

Nezávislí kandidát

Další informace Evan McMullin, Mindy Finnová ...
Remove ads

Celonárodní stranické sjezdy – konventy

Thumb
Počet volitelů podle států pro volby 2012, 2016 a 2020 na základě sčítání lidu 2010.
Počet volitelů platný pro období 2010–2020:
     beze změny k období 2000–2010
     navýšen k období 2000–2010
     snížen k období 2000–2010

Po ukončení primárních stranických voleb probíhaly celonárodní sjezdy – konventy, které vybraly kandidáty do prezidentských voleb. Delegáti hlasovali pro uchazeče, který v jejich státě získal největší podporu. U dvou největších stran pořádal první sjezd tradičně opoziční subjekt.

Státoprávní strana
Libertariánská strana
Republikánská strana
Demokratická strana
Strana zelených

Debaty prezidentských voleb

Dne 23. září 2015 byly zveřejněny informace ke třem prezidentským debatám a jedné diskusi viceprezidentských kandidátů.[83][84][85] Podle průzkumu agentury Rasmussen Report byla většina amerických voličů přesvědčena, že moderátoři budou v debatách stranit Hillary Clintonové.[86]

Další informace Debaty prezidentských voleb USA 2016, č. ...
Remove ads

Průběh předvoleb

Mezi 1. únorem a 14. červnem 2016 probíhaly v padesáti unijních státech, Kolumbijském distriktu a amerických teritoriích primárky a tzv. kaukusy – volební shromáždění občanů, ve kterých byli registrovanými voliči nepřímo voleni či vybírání prezidentští nominanti Republikánů a Demokratů určením delegátů. Na celostranických konventech pak takto určení delegáti, v případě Demokratů i superdelegáti zvolili nominanta na úřad prezidenta, a následně i na úřad viceprezidenta, kteří tak byli vysláni do hlavního klání v listopadu. Sjezd republikánských delegátů se konal mezi 18. a 21. červencem 2016 v ohijském Clevelandu, zatímco konvence Demokratů se uskutečnila mezi 25. a 28. červencem 2016 v největším pensylvánském městě Filadelfii.

Podnikatel a televizní hvězda Donald Trump se oficiálně stal republikánským kandidátem 19. července 2016, poté co porazil dva zbývající rivaly, senátora Teda Cruze a guvernéra Johna Kasicha, v republikánských primárkách. Bývalá ministryně zahraničních věcí a první dáma Hillary Clintonová se stala kandidátem Demokratické strany 26. července 2016, poté co porazila vermontského senátora Bernieho Sanderse ve stranických primárkách. Stala se tak první ženou v historii Spojených států, které se podařilo docílit nominace v rámci velké politické strany.[87][88][89] Také je to poprvé od roku 1944, kdy obě hlavní strany, Demokraty a Republikány, zastupují kandidáti ze stejného státu. Budoucí prezident bude pravděpodobně poprvé od Franklina Roosevelta, a jeho úřadování v období 1933–1945, z New Yorku.

Remove ads

Průběh voleb

Předčasné odevzdání hlasu ve volbách

Možnost předčasného odevzdání hlasu byla populárnější než v předchozích volbách a k 27. říjnu ji využilo 12,5 milionu voličů ze 37 států, které takovou možnost povolily. Podle odhadů mohlo tuto možnost celkově využít před otevřením volebních místností 8. listopadu až 40 milionů lidí.[90]

Přepočítání hlasů

Ke konci listopadu 2016 se začaly objevovat spekulace, že prezidentské volby roku 2016 byly v některých státech zmanipulované. Někteří politici se vyslovili pro přepočítání hlasů. Hillary Clintonová podle platného volebního systému nevyhrála, i když měla náskok zhruba 2,5 milionu hlasů voličů. Získala totiž méně volitelů, přičemž rozhodující byla skutečnost, že Donald Trump zvítězil (i když poměrně těsně) ve státech Wisconsin, Michigan a v Pensylvánii. Pro přepočítání hlasů v těchto státech se vyslovila kandidátka za Stranu zelených Jill Steinová, která vybrala peníze pro přepočítání hlasů. Její nedůvěru vzbudily hlasy, které byly odevzdány pomocí volebních přístrojů a zaslány elektronicky.

Jill Steinová postupně podala v zákonných lhůtách žádosti o přepočítání hlasů ve všech třech jmenovaných státech. Nashromáždila téměř dostatek potřebných finančních prostředků, aby se hlasy mohly přepočítat. Dne 3. prosince však žádost o přepočítání hlasů v Pensylvánii stáhla. Tím odpadla poslední možnost, že by výsledky prezidentských voleb ještě mohly být zvráceny v Trumpův neprospěch.[91]

Demokratická senátorka Barbara Boxter chce v Kongresu USA projednat zákon o zrušení systému volitelů, ale velké šance podle politologů nemá, jelikož kongres po volbách ovládají republikáni.

Vyšetřování ruského vlivu na volby

Po volbách se vyskytla řada spekulací ohledně jejich možného ovlivňování z ruské strany. Zvláštní vyšetřovatel a bývalý ředitel FBI Robert Mueller od května 2017 vyšetřoval potenciální tajné napojení Trumpovy kampaně na Rusko. Sám zvolený prezident Trump to odmítal a ruský prezident Putin rovněž vměšování popíral. V březnu 2019 předal Mueller svou závěrečnou zprávu americkému ministrovi spravedlnosti Williamu Barrovi. Sněmovna reprezentantů rovněž v březnu schválila nezávaznou rezoluci vyzývající k předání zprávy poslancům Kongresu a jejímu zveřejnění.[92] Předchozí ministr spravedlnosti Jeff Sessions již v březnu 2017 prohlásil, že se kvůli možnému střetu zájmů vzdává dohledu na Muellerovým vyšetřovacím týmem.[93]

V souvislosti s vyšetřováním Mueller zjistil provinění někdejšího šéfa Trumpova volebního štábu, lobbistu Paula Manaforta. Ten ve štábu působil pět měsíců a dva měsíce jej vedl.[94] V minulosti pracoval také pro bývalé prezidenty Geralda Forda, Ronalda Reagana a George Bushe.[95] V srpnu 2016 byl odejit, když se na veřejnost dostala informace, že v minulosti vydělal mnoho peněz za to, že byl poradcem proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, svrženého v roce 2014.[94] Manafort byl obviněn z daňových a bankovních podvodů, za roky 2010-2014 měl americkým úřadům zatajit celkem 16,5 milionu dolarů.[94] V srpnu 2018 byl Manafort porotou částečně uznán vinným (v osmi bodech obžaloby, v dalších deseti se porota neshodla[96]).[93] Ve stejný čas se někdejší Trumpův osobní právník Michael Cohen přiznal mimo jiné k manipulacím s financováním voleb na pokyn Donalda Trumpa. Ten jej následně obvinil ze lži.[93] Paul Manafort také v polovině září 2018 přistoupil na dohodu s vyšetřovateli a přiznal vinu v případě konspirace proti USA a v případě spiknutí za účelem bránění spravedlnosti. Předtím vinu popíral a také Trump se jej opakovaně zastal.[95] Mueller však v listopadu 2018 obvinil Manaforta ze lhaní vyšetřovatelům FBI a porušení dohody.[96] Podle deníku The Guardian se měl Manafort navíc v letech 2013, 2015 a v březnu 2016 sejít na ekvádorském velvyslanectví v Londýně se spoluzakladatelem serveru WikiLeaks Julianem Assangem - nějaký čas po poslední schůzce server zveřejnil informace získané z e-mailů ukradených ze serveru Demokratické strany. Manafort tvrzení o schůzkách s Assangem popřel.[96] V březnu 2019 soud vyměřil Manafortovi téměř čtyřletý trest za daňové a finanční podvody,[97] o týden později následoval další, asi šestiletý trest vězení za spiknutí, k němuž se Manafort přiznal v rámci dohody.[98] Žádný z Manafortových případů však přímo s prezidentskými volbami nesouvisel, byly ovšem odhaleny v souvislosti s vyšetřováním.[98] Podle agentury AP a CNN zvláštní vyšetřovatel Mueller v souvislosti s dokončením zprávy nedoporučil obvinit žádné další osoby.[92]

Remove ads

Výsledky voleb

Další informace Hlasy voličů ...
Další informace Hlasy volitelů – prezident ...
Další informace Hlasy volitelů – viceprezident ...

Výsledky dle jednotlivých států

Většina států přiděluje hlasy volitelů metodou "vítěz bere vše", kdy kandidát s nejvíce hlasy v daném státě získává všechny volitele daného státu. Výjimkou jsou státy Maine a Nebraska, které přidělují celostátnímu vítězi dva hlasy a jeden hlas vítězi v konkrétním kongresového volebního obvodu.

Ve státě vyhrála Clintonová Ve státě vyhrál Trump
Další informace Stát (nebo volební obvod), Hillary Clintonová (Demokraté) ...

Zdroj výsledků je The New York Times.[154]

Swing states

Thumb
Posun výsledků pro vítězného kandidátě v jednotlivých státech vzhledem k volbám v roce 2012.
Pozn. Výrazný posun v případě Utahu je zapříčiněn hlasy pro nezávislého kandidáta Evana McMullina v roce 2016 a kandidaturou Mitta Romneyho původem z Utahu v roce 2012.

Tzv. swing states tedy nerozhodné státy je označení pro státy USA, které mají tradičně vyrovnanou podporu obyvatelstva ve volbě politických zástupců rozloženou mezi demokratickou a republikánskou stranou. Výsledek v těchto státech často určuje výsledek celých voleb. V roce 2016 se většina klíčových států těsně přiklonila na stranu Donalda Trumpa.

Státy ve kterých byl rozdíl vítěze a poraženého menší než jedno procento hlasujících (celkem 50 hlasů volitelů; 46 získal Trump, 4 získala Clintonová):

  1. Michigan, 0,23 % – 16 volitelů
  2. New Hampshire, 0,37 % – 4 volitelé
  3. Pensylvánie, 0,72 % – 20 volitelů
  4. Wisconsin, 0,77 % – 10 volitelů

Státy ve kterých byl rozdíl vítěze a poraženého mezi jedním a pěti procenty hlasujících (celkem 83 hlasů volitelů; 56 získal Trump, 27 získala Clintonová):

  1. Florida, 1,20 % – 29 volitelů
  2. Minnesota, 1,52 % – 10 volitelů
  3. Nebraska - druhý kongresový volební obvod, 2,24 % – 1 volitel
  4. Nevada, 2,42 % – 6 volitelů
  5. Maine, 2,96 % – 2 volitelé
  6. Arizona, 3,55 % – 11 volitelů
  7. Severní Karolína, 3,66 % – 15 volitelů
  8. Colorado, 4,91 % – 9 volitelů

Státy ve kterých byl rozdíl vítěze a poraženého mezi pěti a deseti procenty hlasujících (celkem 94 hlasů volitelů; 76 získal Trump, 18 získala Clintonová):

  1. Georgie, 5,16 % – 16 volitelů
  2. Virginie, 5,32 % – 13 volitelů
  3. Ohio, 8,13 % – 18 volitelů
  4. Nové Mexiko, 8,21 % – 5 volitelů
  5. Texas, 8,99 % – 36 volitelů
  6. Iowa, 9,41 % – 6 volitelů

Mapy volebních výsledků

  • Thumb
    Výsledky dle států vč. proporciálního poměru hl. kandidátů
  • Thumb
    Výsledky dle okresů
         Clintonová 80–90 %
         Clintonová 70–80 %
         Clintonová 60–70 %
         Clintonová 50–60 %
         Clintonová 40-50 %
         Clintonová  <40 %
         Trump  <40 %
         Trump 40–50 %
         Trump 50–60 %
         Trump 60–70 %
         Trump 70–80 %
         Trump 80–90 %
         Trump  >90 %
  • Thumb
    Výsledky dle kongresových volebních obvodů
         Clintonová   >90 %
         Clintonová 80–90 %
         Clintonová 70–80 %
         Clintonová 60–70 %
         Clintonová 50–60 %
         Clintonová 40–50 %
         Trump 30–40 %
         Trump 40–50 %
         Trump 50–60 %
         Trump 60–70 %
         Trump 70–80 %
         Trump 80–90 %

Demografie voličů

Další informace Volba prezidenta 2016 dle demografických skupin (Edison Exit Polling), Demografická skupina ...
Remove ads

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads
Remove ads