Volodymyr Zahajkevyč

Volodymyr Zahajkevyč, cyrilicí Володимир Загайкевич (19. října 1876^[1][2] Ternopil^[2] nebo Přemyšl^[1] – 7. června 1949 Mittenwald^[2]), byl rakouský právník a politik ukrajinské (rusínské) národnosti z Haliče, na počátku 20. století poslanec Říšské rady, v meziválečném období poslanec polského Sejmu.

Dr. Volodymyr Zahajkevyč
Volodymyr Zahajkevyč
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1912 – 1918
Poslanec Sejmu
Ve funkci: 1928 – 1935
Vicemaršálek Sejmu
Ve funkci: 1928 – 1930
Stranická příslušnost
Členství	Ukrajinské nár. dem. sjednocení
Narození	19. října 1876 Ternopil nebo Přemyšl Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	7. června 1949 (ve věku 72 let) Mittenwald Západní Německo Západní Německo
Příbuzní	Bohdan Zahaikevych (bratr)
Alma mater	Lvovská univerzita Vídeňská univerzita Berlínská univerzita
Profese	advokát, novinář a politik
Commons	Volodymyr Zahaikevych
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Působil jako právník a politik.^[3] Absolvoval gymnázium v Ternopilu a studoval na Lvovské univerzitě, Vídeňské univerzitě a Berlínské univerzitě. Působil jako advokát. Od roku 1907 byl advokátem v Přemyšli. V roce 1908 byl jedním z právních zástupců atentátníka Myroslava Sičynského, který zabil haličského místodržícího Andrzeje Kazimierze Potockého. Od roku 1909 do roku 1914 zastával funkci předsedy pobočky spolku Prosvita a měšťanské záložny. Od roku 1910 do roku 1914 vydával list Peremyskyj visnyk.^[2]

Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl v roce 1912. Byl zvolen za obvod Halič 61.^[4] Nastoupil jako náhradník poté, co zemřel poslanec Hryhorij Cehlynskyj. Slib složil 11. listopadu 1912.^[5] Po roce 1912 byl na Říšské radě členem poslaneckého klubu Ukrajinské parlamentní zastoupení.^[4] Uvádí se jako Dr. Wladimir Zahajkiewicz, advokát.^[6]

Po válce, v době krátké existence Západoukrajinské lidové republiky, se zapojil do budování tohoto státního útvaru. Byl členem Ukrajinské národní rady. Od podzimu 1918 byl ale vězněn Poláky.^[3][2] Veřejně a politicky činným zůstal i v meziválečném období. Od roku 1928 do roku 1935 byl poslancem polského Sejmu.^[1] Na Sejmu zastupoval Ukrajinské národně demokratické sjednocení. Od roku 1928 do roku 1930 zastával funkci vicemaršálka (místopředsedy) Sejmu. Předsedal Ukrajinskému klubu na Sejmu.^[3][2]

Byl aktivní i jako právní zástupce v četných politických kauzách. Od roku 1939 do roku 1944 působil na postu viceprezidenta apelačního soudu v Krakově. Zemřel v emigraci v Bavorsku.^[3] V letech 1919–1929 vydával list Ukrajinskyj posol v Přemyšli.^[2]

Jeho bratrem byl pedagog Bohdan Zahajkevyč.^[2]