Vratislav Janda

Plukovník i. m. Vratislav Janda (1. srpen 1913, Úžice u Kralup nad Vltavou^[1] – 5. listopad 1949, Praha) byl československý voják, účastník protinacistického a protikomunistického odboje. Za svou účast na údajné přípravě protikomunistického převratu byl v roce 1949 odsouzen k trestu smrti a popraven.

plk. Vratislav Janda
Narození	1. srpna 1913 Úžice
Úmrtí	5. listopadu 1949 (ve věku 36 let) Praha
Příčina úmrtí	oběšení
Místo pohřbení	Motolský hřbitov Ďáblický hřbitov
Ocenění	účastník odboje a odporu proti komunismu
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí

Narodil se 1. srpna 1913 v Úžicích u Kralup nad Vltavou a pokřtěn jmény Vratislav Karel. Otec Karel Janda byl dělník v cukrovaru, matka Růžena, roz. Holajová, v domácnosti, sourozence neměl. Po absolvování obecné školy a čtyř tříd reálného gymnázia nastoupil na Lékařskou fakultu UK. Z té absolvoval pouze dva ročníky (MUC). Aktivně působil v Sokole i Junáku.

Základní vojenskou službu nastoupil v roce 1936 u 47. pěšího pluku v Mladé Boleslavi. Po roce, v hodnosti desátníka aspiranta nastoupil na Vojenskou akademii v Hranicích a po jejím absolvování, již v hodnosti poručíka, byl odvelen k 1. hraničářskému praporu v Děčíně na funkci velitele roty, kde působil až do rozpuštění armády v roce 1939.

II. světová válka

Po okupaci Čech a Moravy pracoval u okresního úřadu v Mnichově Hradišti a posléze na Okresním úřadě v Mladé Boleslavi. K jeho pracovní činnosti mimo jiné patřila správa majetku rozpuštěného Sokola či vedení biografu.

Od počátku okupace byl zapojen v odboji. Působil v odbojové organizaci ÚVOD. 26. října 1942 byl zatčen gestapem a vězněn na řadě míst. 19. ledna 1944 byl v Drážďanech Zemským soudem odsouzen k 10 letům káznice. V dubnu 1945 se mu podařilo z výkonu trestu uprchnout a s americkou armádou se dostal do Československa.

Po válce

Vazební fotografie dr. Jaroslava Borkovce (z roku 1948).

Po skončení války znovu nastoupil do armády a v hodnosti štábního kapitána působil nejdříve v Liberci u 30. pěšího pluku, od srpna 1945 u 48. pěšího pluku v Pelhřimově a od září 1948 jako velitel roty v Benešově. 16. května 1949 byl zatčen a obviněn z velezrady, které se dopustil svou účastí na přípravách ozbrojeného protikomunistického puče. Podle obžaloby měl být velitelem 70členného ozbrojeného oddílu působícího v rámci rozsáhlého spiknutí. Na základě vykonstruovaných obvinění byl zbaven vojenské hodnosti a odsouzen k trestu smrti. 5. listopadu 1949 v 6.00 hodin ráno byl v Pankrácké věznici popraven (spolu s Vratislavem Polesným, Emanuelem Čančíkem, Josefem Charvátem, Květoslavem Prokešem a dr. Jaroslavem Borkovcem).

Hrob

Ostatky Vratislava Jandy byly tajně zpopelněny ve Strašnickém krematoriu, kde také zůstala uskladněna jeho urna. Dne 6. října 1953 byla urna přesunuta z krematoria do skladu v pankrácké věznici.^[2] Až 5. května 1965 byla urna tajně pohřbena do hromadného hrobu na motolském hřbitově.^[3] Na Čestném pohřebišti v Ďáblickém hřbitově se nachází symbolický Jandův hrob. Tamní symbolické náhrobky odkazují na zemřelé politické vězně bez ohledu na jejich skutečné místo pohřbení.^[4]

• 
  Památník na Čestném pohřebišti politických vězňů, Motolský hřbitov
• 
  Památník na Čestném pohřebišti politických vězňů, deska vlevo se jménem V. Jandy, Motolský hřbitov
• 
  Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let (III. odboj) na Ďáblickém hřbitově
• 
  Symbolický hrob V. Jandy na Čestném pohřebišti popravených a umučených z padesátých let (III. odboj) na Ďáblickém hřbitově

Rehabilitace, povýšení

Dne 19. září 1990 byl rozhodnutím Městského soudu v Praze rehabilitován. In memoriam byl povýšen na plukovníka.

Vyznamenání

• 1945 – Československý válečný kříž 1939
• 1945 – Československá medaile Za zásluhy II. stupně
• 1945 – Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem

Připomínka

• V sokolovně v Mnichově Hradišti mu byla odhalena pamětní deska s nápisem: "PLK. IN MEMORIAM VRATISLAV JANDA / NAR. 1. 8. 1913 – POPRAVEN 5. 11. 1949 / OBĚŤ POÚNOPROVÝCH REPRESÍ".^[5]
• Jeho jméno je uvedeno na Pomníku Miladě Horákové a Obětem komunismu v Praze 4 - Nuslích na Náměstí Hrdinů, u stanice metra Pražského povstání, před Vrchním soudem v Praze a Vrchním státním zastupitelstvím v Praze.^[6]

• 
  Pomník na náměstí Hrdinů v Praze 4 - Nuslích
• 
  Seznam obětí komunismu se jménem V. Jandy na pomníku na náměstí Hrdinů v Praze 4 - Nuslích