Westerlund 1

Westerlund 1 (zkratka Wd1, někdy také nazývaná Hvězdokupa v Oltáři^[4]) je mladá kompaktní otevřená hvězdokupa v Mléčné dráze, vzdálená asi 3,2 kpc (15 000 světelných let) od Země.^[3] Hvězdokupu objevil švédský astronom Bengt Westerlund roku 1961,^[5] delší dobu však zůstávala stranou pozornosti, jelikož pozorování v daném směru komplikují závoje mezihvězdného prachu a plynu. V budoucnosti se z Westerlundu 1 pravděpodobně stane kulová hvězdokupa.^[6]

Westerlund 1
Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0)
Typ	otevřená hvězdokupa
Objevitel	Bengt E. Westerlund
Datum objevu	1961
Rektascenze	16h 47m 04.0s[1]
Deklinace	−45°51′04.9″[1]
Souhvězdí	Oltář
Vzdálenost	3,2±0,4 kpc[2]
Fyzikální charakteristiky
Poloměr	3,26[3] ly
Hmotnost	63 000[3] ${\displaystyle M_{\odot }}$
Odhadované stáří	3,5 milionu let[3]
Označení v katalozích
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hvězdokupa obsahuje velké množství vzácných hvězd o velké hmotnosti. Bylo zde objeveno: 6 žlutých hyperobrů, 4 červení veleobři (včetně Westerlundu 1-26, jedné z největších známých hvězd), 24 Wolfových–Rayetových hvězd, LBV hvězda (modrobílý veleobr s extrémním zářivým výkonem), mnoho modrých veleobrů a neobvyklý veleobr spektrálního typu sgB(e), o kterém se uvažuje jako o možném výsledku srážky a následného splynutí dvou hvězd.^[7] Pozorování rentgenovými dalekohledy navíc odhalila přítomnost anomálního rentgenového pulsaru, pomalu rotující neutronové hvězdy, která musela vzniknout v důsledku kolapsu masivní rodičovské hvězdy.^[8] Předpokládá se, že Westerlund 1 je výsledkem jediného impulsu tvorby hvězd, což by znamenalo, že všichni členové mají podobné stáří i složení.

Kromě toho, že obsahuje jedny z nejhmotnějších a nejzáhadnějších hvězd v naší Galaxii, Westerlund 1 je pro astronomy užitečný jako relativně blízká, dobře pozorovatelná otevřená hvězdokupa, na které mohou studovat procesy, které probíhají uvnitř podobných hvězdokup mimo galaktický disk.