William Hamilton

Sir William Hamilton (8. března 1788 Glasgow, Skotsko – 6. května 1856 Edinburgh) byl skotský metafyzik.

William Hamilton
Rodné jméno	William Hamilton
Narození	8. března 1788 Glasgow
Úmrtí	6. května 1856 (ve věku 68 let) Edinburgh
Místo pohřbení	St John's Episcopal Churchyard, Princes Street, Edinburgh (55°57′1″ s. š., 3°12′20″ z. d.)
Alma mater	Glasgowská univerzita (1800–1806) Edinburská univerzita (1806–1807) Balliolova kolej (1807–1811)
Povolání	philosopher of mind, spisovatel, vysokoškolský učitel, metaphysician, editor a logik
Zaměstnavatel	Edinburská univerzita (1821–1853)
Ocenění	společník Americké akademie umění a věd (1854)
Choť	Janet Marshall (1829–1856)[1][2]
Děti	Elizabeth Hamilton[3] Sir William Stirling-Hamilton of Preston, 10th Bt.[3] Hubert Hamilton[3] Thomas Hamilton[3]
Rodiče	William Hamilton[4] a Elizabeth Stirling[3]
Příbuzní	Thomas Hamilton[4] (bratr)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

William Hamilton

Život

William Hamilton se narodil ve skotském Glasgowě do lékařské rodiny. Jeho otec, profesor William Hamilton sice zemřel už ve 32 letech, ale dosáhl určitého věhlasu. Williama a jeho bratra Thomase potom vychovávala matka. Thomas se stal vojákem a spisovatelem.

Chodil na střední školu Glasgow Grammar School a dva roky na soukromou školu v Kentu. Posléze nastoupil na univerzitu v Glasgow, odkud díky stipendiu Snell Exhibition odešel studovat na Oxford. Studoval práva a magisterský titul získal v roce 1814, ale více ho zajímala literatura. Na Oxfordu získal mnoho přátel, mezi nimi Johna Gibsona Lockharta (1794-1854), se kterým ho spojoval i zájem o renesančního učence Julia Caesara Scaligera (1484-1558). Na univerzitě se také věnoval genealogii a díky tomu zjistil, že po jeho vzdáleném příbuzném siru Robertu Hamiltonovi z Prestnu (1650-1701) nikdo nezdědil šlechtický titul, tak jej získal pro sebe a stal se devátým baronetem.

Jeho největším zájmem po absolvování univerzity byla němčina a německá filozofie, která ho velice ovlivnila. Velice toužil po funkci profesora morální filozofie na univerzitě v Edinburghu, ale díky svým známostem získal místo John Wilson (1785-1854). Hamilton získal místo profesora občanských dějin, ve kterých přednášel dějiny Evropy a literatury.

V roce 1827 Hamiltonovi zemřela matka, která se o něj starala a se kterou měli velmi blízký vztah. Hamilton měl velmi přísnou pracovní morálku a matka mu zajišťovala všechno ostatní pro život. Její pozici zaujala Hamiltonova sestřenice Janet Marshall a s tou se krátce poté oženil. Měli spolu čtyři děti: Elizabeth, která zůstala neprovdána a zemřela roku 1882, Williama (1830-1913), Huberta (1834-1901) a Thomase (1843-1918).^[5] Bydleli spolu v Edinburghu na Manor Place č. 11.

Svou kariéru započal esejí z roku 1829, ve které kritizoval přístupy Victora Cousina. Své filozofické texty psal pro časopis Edinburgh Review, souborně byly vydány roku 1852 v práci Discussions on Philosophy, Literature and Education. Poznání chápal jako odhalování podmínek existence poznávaného předmětu. Na univerzitě v Edinburghu se stal také profesorem historie, metafyziky a logiky.^[6] Na univerzitě v Leidenu získal v roce 1840 čestný doktorát teologie Doctor of Divinity, což bylo velmi neobvyklé u osob bez teologického zaměření, Hamilton bývá dokonce považován za ateistu.

Bibliografie

• Discussions in Philosphy, Literature and Education (1852-1853)
• Lectures on Metaphysics and Logic (Oxford, 1860)