Willy Russ

Willy Russ, psán také Willy Ruß, vlastním jménem Willibald Russ (7. července 1888 Krásno^[2] – 27. července 1974 Merkershausen), byl západočeský sochař a keramik–figuralista německé národnosti.

Stručná fakta Narození, Úmrtí ...

Willy Russ
Narození	7. července 1888 Krásno Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	27. června 1974 (ve věku 85 let) nebo 27. července 1974 (ve věku 86 let) Merkershausen Západní Německo Západní Německo
Vzdělání	Odborná keramická škola v Teplicích-Šanově Uměleckoprůmyslová škola ve Vídni
Povolání	sochař a keramik
Ocenění	1954 Kulturní cena města Amberg^[1]
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Narodil se v rodině Josefa Russa, místního hudebníka v Krásnu a jeho manželky Marie rozené Kesslerové, dcery tajemníka městského úřadu. Jeho křestními kmotry byli Franz a Barbara Burgartovi, malíři porcelánu z krásenské malírny porcelánky v Horním Slavkově^[2].

Po absolvování Odborné keramické školy v Teplicích (tehdy Teplice–Šanov, něm. K. K. Fachschule für Keramik in Teplitz-Schönau) získal na léta 19̟06-1910 od města Krásno stipendium ke studiu na Uměleckoprůmyslové škole (tehdy nesoucí název Kunstgewerbeschule des K. K. Österreichischen Museums für Kunst und Industrie) ve Vídni, kde studoval v oddělení keramiky pod vedením profesorů Josefa Breitnera, Bertolda Löfflera a Antona Kennera. Současně od roku 1906 spolupracoval s Wiener Werkstätte, kde keramický ateliér vedl Michael Powolny. Po ukončení studia v roce 1910 si otevřel vlastní ateliér ve Vídni. Ve stejném roce se ve Vídni oženil s rodačkou z Krásna Marií Ruppertovou, s níž měl jedinou dceru.

Jeho prvním dílem byla bronzová busta průmyslníka Hermanna Kruppa do altánku v dolnorakouském Berndorfu z roku 1910. Roku 1920 se vrátil do rodného Krásna, kde pokračoval v tvorbě. Vytvořil například několik většinou již neexistujících pomníků padlým, například ve Stříbře, zaniklé Čisté, v Horních Lomanech či ve Žluticích. K dalším dílům patří Goethův pomník v Lokti z roku 1931, odhalený ruku 1932 a v již neexistující Goethův pomník v Mariánských Lázních z roku 1932. V rodném Krásně stojí jím vytvořené krucifixy na Kreuzbergu (1930) a Kühlbühlu (1934). Nedochovala se Immaculata pro prostranství před poutním kostelem Navštívení Panny Marie v Křešicích u Litoměřic.

Kromě sochařství se věnoval hlavně keramice. Nejznámější díla:

Chebská kachlová kamna s národopisnými motivy, z roku 1944. Na šestnácti figurálních reliéfech s 336 postavami vyjádřeno 43 německých přísloví^[3]. Po dlouhá léta byla kamna deponována na loketském hradu, po restaurování z roku 2021 vystavena ve stálé expozici chebského muzea. Jejich slavnostní odhalení se uskutečnilo dne 10. listopadu 2022.^[4]
Obklady fasády nájemního domu zvaného Schokoladenhaus (česky Čokoládový dům), který projektoval architekt Ernst Lichtblau (1914) ve Vídni-Hietzingu, Wattmanngasse 29. Je to 20 figurálních reliéfů a tři desítky ornamentálních sloupků, vlysů a říms s čokoládově hnědou glazurou.
Figurální keramika Serapis Fayence pro firmu Alexandra Porcelain Works Ernsta Wahlisse v Teplicích-Trnovanech (1911)^[5]
Návrhy keramiky pro firmu Brüder Schwadron ve Vídni (1918-1920)
Poběžovická kachlová kamna z pestrobarevně glazovaných kachlů mají podobu stojící postavy majitele zámku v Poběžovicích, hraběte Johanna Coudenhove-Kalergi z Ronšperku v kožichu
Soška sv. Václava (1929) a další figurální keramika ze 20. až 30. let pro porcelánku PULS firmy Pfeiffer & Löwenstein v Ostrově u Karlových Varů^[6].

Spolu s architektem Fritzem Hoffmannem navrhl Krásenskou rozhlednu. Tato kuželovitá stavba se spirálovitě stočeným schodištěm je inspirována minaretem u Velké mešity ve městě Samarra v Iráku. Rozhlednu stavěli místní nezaměstnaní v období hospodářské krize v letech 1933 až 1935.^[7] Pro Chomutovský hřbitov navrhl reliéf na pískovcový náhrobek historika PhDr. Antona Gnirse (1933).^[8]

Dne 19. března 1946 byl s rodinou odsunut do Dolních Franků. Jeho dům v Krásně, kde měl svůj ateliér, byl zbourán. V červnu 1994 umístil v místech bývalého domu krásenský rodák Hartwig Ruppert pamětní desku, která nese nápis – „Na tomto místě stál ateliér, kde tvořil do roku 1946 akademický sochař Willy Russ“.^[7]

Život a dílo

Samostatné výstavy

Galerie

Odkazy

Wikiwand - on