Wolfram von Eschenbach

Wolfram von Eschenbach (asi 1170 – asi 1220) byl německý rytíř, básník a minnesängr. Je řazen mezi největší epické básníky své doby, ale věnoval se i poezii lyrické.^[1]

Wolfram von Eschenbach
Wolfram von Eschenbach, Codex Manesse
Narození	asi 1170 Wolframs-Eschenbach
Úmrtí	asi 1220
Povolání	básník, minnesängr a rytíř
Národnost	německá
Žánr	epos, rytířský román
Významná díla	Parzival
multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Socha Wolframa von Eschenbach na hradě Abenberg

O jeho životě se ví jen velmi málo, podle jména se usuzuje, že se narodil v bavorském Obereschenbachu v Ansbachu (nyní Wolframs-Eschenbach). Pocházel z drobné šlechty, žil jako rytíř, pobýval u šlechtických příznivců ve středním Německu a ve Štýrsku, delší dobu žil na Wartburgu. Svým dílem Parzival se stal vrcholným představitelem německého dvorského eposu.^[1]

Dílo

• Parzival (asi 1200–1210), rozsáhlý epos napsaný ve střední horní němčině, zpracovaný částečně podle francouzské předlohy Perceval od Chrétiena de Troyes. V eposu je spojena artušovská látka s mystickými pověstmi o svatém Grálu. Jde o vývojový středověký román, ve kterém se Parzival změní z prostého a naivního „hlupáčka" ve skutečného rytíře a krále družiny rytířů sv. Grálu. Epos má složitou kompozici, četné exkursy (odbočky od hlavního děje) a originální úvahy o rytířském životě.^[1]
• Willehalm (po 1212), fragment eposu o bojích Francouzů s Araby v 9. století, napsaný podle chanson de geste Aliscans, ve kterém je náboženská nenávist předlohy nahrazena myšlenkou tolerance.
• Titurel (asi po 1217), fragment eposu, ve kterém je rozvedena jedna milostná epizoda z eposu Parzival. Wolframův vztah k ženě nedí dán pouze rytířskou galantností a dvorností. Básník oslavuje manželskou lásku a věrnost, ve které je skutečné štěstí.
• Tagelied (Jitřní písně), milostná lyrika (dochovalo se osm písní), kterou psal jako minnesängr a ke které skládal i hudbu (ta se nedochovala):^[2]
  • Den morgenblic bî wahtaeres sange erkôs,
  • Ez ist nu tac!,
  • Sîne klâwenv,
  • Von der zinnen,
  • Der helnden minne ir klage,
  • Ein wîp mac wol erlouben mir,
  • Ursprinc bluomen, loup ûzdringen,
  • Guot wîp, ich bitte dich minne.

Ohlasy Wolframova díla v hudbě

Wolframův epos se stal předlohou oper Richarda Wagnera Lohengrin (jde o Parzivalova syna) a Parsifal. Ve Wagnerově opeře Tannhäuser Wolfram von Eschenbach přímo vystupuje.

Česká vydání

• Ve službách paní, Evropský literární klub, Praha 1941, přeložil Antonín Hartl, výbor z dvorských pěvců, ve kterém je obsažena jedna Wolframova píseň pod názvem Svítáníčko.
• Vladimír Donát. Parsifal: román pro mládež podle klasické předlohy Wolframa z Eschenbachu. Ilustrace Vincenc Hehl. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 1942.
• Parzival, Aula, Praha 2000, přeložil Jindřich Pokorný.

Současně s tímto svérázným a sršatým geniem hluboce náboženských myšlenek [tj. Wolframem von Eschenbach, pozn. Wiki] tvořil největší formální umělec v středohornoněmeckém básnictví; naplnitel, ba již také i přehodnotitel rytířsko-epické tradice, Gottfried von Strassburg.

Hugo Siebenschein a Leopold Zatočil[3]