Jindřich Pokorný

Jindřich Pokorný (12. dubna 1927 Praha – 23. srpna 2014 ?^[1]) byl český překladatel (především z francouzštiny a němčiny), editor a spisovatel. Překládal také z italštiny, latiny a vlámštiny, podílel se na překladech z maďarštiny. Je znám především pro svůj překlad Rostandova Cyrana z Bergeracu. Spolu s literárním historikem Bedřichem Fučíkem napsal knihu vysvětlující původ a význam různých rčení a přísloví s názvem Zakopaný pes (v předrevolučních vydáních, 1975 a 1976, nebyl B. Fučík z politických důvodů jako spoluautor uveden^[2]). V roce 2009 vydal knihu Parsifal (Osudy jedné demokratické odbojové skupiny v letech 1938–1945 s poválečným dovětkem.), k jejímuž napsání se odhodlal podle vlastních slov převážně proto, že historikové se této oblasti nevěnují, jak by podle něj měli.^[3]

Jindřich Pokorný
Narození	12. dubna 1927 Praha Československo Československo
Úmrtí	23. srpna 2014 (ve věku 87 let) ? Česko Česko
Povolání	spisovatel, překladatel, literární historik, literární vědec, rusista, redaktor a literát
Alma mater	Univerzita Karlova
Témata	rusistika, literární historie, překlad a editace
Ocenění	Cena ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva (2014) Státní cena za literaturu a překladatelské dílo Řád akademických palem účastník odboje a odporu proti komunismu
Děti	Terezie Pokorná
Příbuzní	Bedřich Fučík, tchán
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život

V letech 1946–50 studoval souběžně Právnickou a Filosofickou fakultu UK v Praze. V roce 1950^[4] zakončil studia práv doktorátem (titul JUDr.), dokončit Filosofickou fakultu mu nebylo z politických důvodů umožněno, pokračoval soukromě v bytových seminářích u Jana Patočky.^[5][6]

Překlady

Překlady z francouzštiny

• 1963 - Jean Racine: Berenika, společně s Petrem Koptou.
• 1964 – Victor Hugo: Ruy Blas, společně s Petrem Koptou.
• 1970 - André Chénier: Milostný deník.
• 1971 - Edmond Rostand: Cyrano z Bergeracu, společně s Petrem Koptou.
• 1972 - Pierre Emmanuel: Orfeův návrat.
• 1974 - Voltaire: Zaira; Verše; Výběr z prací dějepisných; Korespondence, + další překladatelé.
• 1984 - Básníci pařížské bohémy, antologie.
• 1985 – Victor Hugo: Beru si slovo, + další překladatelé.
• 1988 – Kniha o kabaretu, antologie, + další překladatelé.
• 1988 – Neznámý Parnas, antologie.

Překlady z italštiny

• 1963 - Carlo Gozzi: Turandot.
• 1968 - Giacomo Casanova: Historie mého života, + další překladatelé.

Překlady z vlámštiny

• 1963 Vlámská lyrika, antologie

Překlady z latiny

• 1972 - Quintus Horatius Flaccus: Vavřín a réva , společně s Rudolfem Mertlíkem.

Překlady z maďarštiny

• 1982 - Mihály Babits: Údolí neklidu, za jazykové spolupráce Anny Rossové.
• 1987 - Gyula Juhász: Hymnus člověka, společně s Markétou Pražákovou, jazyková spolupráce Anna Rossová.

Překlady z němčiny

• 1964 - Gottfried August Bürger: Balady.
• 1966 - Rainer Maria Rilke: Lodice času.
• 1973 - Píseň o Nibelunzích.
• 1980 - Achim von Arnim a Clemens Brentano: Chlapcův kouzelný roh.
• 1980 - Heinrich von Kleist: Záhadný nesmrtelný, obsahuje Rozbitý džbán, Katynka z Heilbronnu a Princ Bedřich Homburský.
• 1982 - Johann Wolfgang Goethe: Faust, zkrácená verze, in Kniha o Faustovi.
• 1982 - Johann Wolfgang Goethe: Faust a Markétka (Urfaust).
• 1989 - Nářek nad hrdiny Písně, in Píseň o Nibelunzích
• 1990 - Franz Grillparzer: Sen jako život, in Vídeňské lidové divadlo.
• 2000 - Wolfram von Eschenbach: Parzival

Ocenění

Za svoji překladatelskou práci obdržel roku 1998 Státní cenu za překladatelské dílo, v roce 2014 pak ještě francouzský Řád akademických palem.^[7][8]

Ukázka z překladu Cyrana

Svůj širák odhazuji v dáli

a s grácií. Tam leží on.

Odkládám svůj plášť opršalý,

sepnutý párem zašlých spon,

a tasím kord. Jen žádný shon,

hned v úvodu boj nerozhodnu,

pointa je mi nad zákon:

na konci poslání vás bodnu!

(Edmond Rostand: Cyrano z Bergeracu. Praha : Odeon 1975, s. 50)

Ocenění

V roce 2014 mu byla udělena Cena Václava Bendy (in memoriam).^[9]