Zbiroh
město v okrese Rokycany v Plzeňském kraji From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Zbiroh (německy Zbirow) je město v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Včetně částí Chotětín, Jablečno, Přísednice a Třebnuška ve městě žije zde přibližně 2 500[1] obyvatel.
Remove ads
Zbiroh leží na jižním okraji chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Rozloha správního území města je přibližně 32 km². Ve městě se nachází základní škola, mateřská škola, základní umělecká škola, lékárna, zdravotní středisko, pošta, fotbalové hřiště, sokolovna a na náměstí lze najít muzeum, knihovnu, kino a informační centrum mikroregionu Zbirožsko. Na kopci nad městem stojí zbirožský zámek.
Remove ads
Název
Název města vznikl složením slovesa zbýt a předmětu roh v hanlivém či posměšném významu.[4] V písemných pramenech se objevuje ve tvarech: de Sbirowe (1230), Zbiroh (1247, 1413, 1589), Sbirow (1324), Sbyrow (1327), Sbyrow (1336), Sbyroh (1352–1399), Swiroho (okolo roku 1405), Sbyeroh (1395), ze Zbiroha (1422), na Zbiroze (1423, 1448),[4] Zbyrozsky (okolo roku 1430), Zbieroh (1518),[5] „we Zbijroze Zbiroh hrad, mčko zBiroh… w z Bijroze“ (1542), „z Byroh hrad,… w Zbiroze“ (1542), Zbirovské panství (1603), Zbirowa (1650), Zbirow (1654), „rychta zbirowska, městys Zbirow“ (1655–1730), Zbirow a Zbiroh (1788, 1848, 1849), Zbirow (1872), Zbirov a Zbiroh (1904) a Zbiroh (1913).[4]
Remove ads
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1230. V roce 1369 byla původní trhová ves povýšena na městečko. Rožmberkové věnovali Zbirohu znak (červená pětilistá růže na stříbrném poli), pečeť, právo k vaření piva a konání trhů. Při návštěvě císaře Františka Josefa I. v roce 1897 bylo městečko Zbiroh povýšeno na město.
V letech 1873–1875 stavěl Bethel Henry Strousberg železnici v trase Františkov – Zbiroh – Kařez – Zaječov – Strašice – Dobřív – Mirošov, nazývanou později Strousbergova dráha. V několika místech byly postaveny náspy a někde i položeny koleje. Dostal se ale do finančních problémů a dráhu nedokončil, roku 1875 byl na dva roky uvězněn a jeho majetek připadl věřitelům. Další pokus o zprovoznění dráhy byl zahájen roku 1911, ale kvůli světové válce nebyl realizován. Československé dráhy projevily snahu obnovit trať v roce 1924, ale neuspěly.
V letech 1882–2012 byla nedaleko města na katastru obce Kařez železniční stanice Zbiroh, která musela z větší části ustoupit modernizaci tratě Praha–Plzeň. Pro cestující vznikla náhrada v podobě zastávky Kařez, která leží přímo u vsi Kařez, cca 800 m od původního nádraží směrem k Plzni. U nádraží, které bylo přejmenováno na Zbiroh nákladové nádraží, je dnes autobusová zastávka „Kařez, Borek“. Dopravu od železniční zastávky do Zbiroha zajišťují autobusové linky.
Remove ads
Obyvatelstvo
Městská správa a politika
Místní části
- Chotětín
- Jablečno
- Přísednice
- Třebnuška
- Zbiroh
V letech 1961–1971 a od 1. dubna 1980 do 23. listopadu 1990 k městu patřily i Týček, od 1. dubna 1980 do 23. listopadu 1990 Lhota pod Radčem a Plískov a od 1. dubna 1980 do 31. prosince 1992 také Drahoňův Újezd (Drahoňův Újezd se, již bez Chotětína a Třebnušky, opět osamostatnil k 1. lednu 1993).[8]
Městské symboly
Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 4. dubna 2019.[9]
Mikroregion Zbirožsko
Související informace naleznete také v článku Mikroregion Zbirožsko.
Zbiroh je jednou z obcí stejnojmenného regionu, který se skládá z 12 obcí.
Remove ads
Pamětihodnosti
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Zbirohu.
- Zámek Zbiroh
- Kostel svatého Mikuláše
- Socha Panny Marie Immaculaty na náměstí
- Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí
- Kříž
- Pomník, u Kařízka
- Sokolovna
- Městské vlastivědné muzeum
- Muzeum J. V. Sládka
Osobnosti
- Václav Jedlička (1862–1928), akademický malíř
- Josef Jedlička (1868–1938), český strojní inženýr, vysokoškolský pedagog a rektor ČVUT
- Josef Merhaut (1863–1907), spisovatel a novinář
- Josef Palivec (1886–1975), diplomat a básník
- Josef Václav Sládek (1845–1912), básník
- Benignus Sychrovský (1675–1737), kněz a teolog
- Antonín Jaroslav Klose (1861–1906), lyrický spisovatel
- Karel Vokáč (1903–1944) básník, učitel, bojovník proti nacismu
- Antonín Rott († 1944), bojovník proti nacismu
- František Frýda (1914–1999), úředník, divadelník a spisovatel
Remove ads
Galerie
Kostel svatého Mikuláše
Kašna na Masarykově náměstí
dům čp. 50
Zámek, letecký pohled
Masarykovo náměstí, pohled od západu
Dům čp. 123 na Masarykově náměstí
Jedličkova vila čp. 229
Hasičské muzeum
Socha Jana Nepomuckého na náměstí
Socha Panny Marie Immaculaty na náměstí
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads