Dub

Možná hledáte dub.

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈdʊp]

dělení

• Dub

podstatné jméno

• rod mužský životný
• vlastní jméno

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	Dub	Dubové
genitiv	Duba	Dubů
dativ	Dubovi	Dubům
akuzativ	Duba	Duby
vokativ	Dube	Dubové
lokál	Dubovi	Dubech
instrumentál	Dubem	Duby

význam

1. české mužské příjmení
   • „Odkud máš ty vědomosti, pacholku,“ rozkřikl se poručík Dub. – „Poslušně hlásím, pane lajtnant, vod svýho bratra profesora.“^[1]

související

• Dubová
• Dubovi
• Dubův