Ruf

němčina

výslovnost

• IPA: [ruːf],  Ruf^{? • info}

etymologie

Ze slovesa rufen "(volat, křičet)".^[1]

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	der Ruf	die Rufe
genitiv	des Rufs / Rufes	der Rufe
dativ	dem Ruf	den Rufen
akuzativ	den Ruf	die Rufe

význam

1. zvolání, výkřik
2. zvolání, výzva
3. volání (po čem)
4. povolání
5. pověst

související

• Anruf
• Notruf