rufen

From Wiktionary, the free dictionary

Remove ads

němčina

výslovnost

etymologie

Přes středohornoněmčinu ze starohornoněmeckého ruofan, které z předpokládaného pragermánského *hrōpaną. Srovnej např. anglické roop.

sloveso

  • nepravidelné
  • tranzitivní

časování

Příčestí činné (=přítomné)
rufend
Příčestí trpné (=minulé)
gerufen
Pomocné sloveso
haben
Další informace čas, osoba ...
Další informace čas, osoba ...
Další informace čas, osoba ...
Další informace čas, osoba ...
Další informace čas, aktivum ...
Další informace deklinace, pád ...
Další informace deklinace, pád ...
Další informace deklinace, pád ...

význam

  1. volat, zvolat, zavolat; [vyvolat]] (k tabuli)
    • Das Kind rief nach seiner Mutter. – Dítě volalo svou matku.[1]
    • Lebe wohl, mein Schatz, mich ruft die Pflicht / gib die Hand zum Abschied mir. – Měj se dobře, miláčku, již mě volá povinnost / podej mi ruku na rozloučenou.[2]
  2. křičet, zakřičet

související

  • Ruf
  • anrufen
  • zurückrufen
  • nachrufen
  • abrufen
  • widerrufen

slovní spojení

  • um Hilfe rufen
  • zu Hilfe rufen

fráze a idiomy

  • etwas ins Leben rufen (vytvořit, povolat k životu)
  • wie gerufen kommen (přijít jako na zavolanou)
Remove ads

poznámky

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads