algebra

čeština

výslovnost

• IPA: [algɛbra]

dělení

• al-geb-ra

etymologie

Ze střednělatinského algebra stejného významu, to z arabského الْجَبْر (al-ǧabr), což doslova znamená znovuspojení oddělených částí. Arabští matematici poprvé výraz použili v 9. století.^[1]

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	algebra	algebry
genitiv	algebry	algebek
dativ	algebře	algebrám
akuzativ	algebru	algebry
vokativ	algebro	algebry
lokál	algebře	algebrách
instrumentál	algebrou	algebrami

význam

1. obor matematiky zabývající se řešením rovnic a souvisejících teoriích

překlady

1. • angličtina: algebra
   • francouzština: algèbre
   • němčina: Algebra ž
   • ruština: алгебра ž
   • řečtina: άλγεβρα

související

• algebraický