amant

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈˀamant]

dělení

• amant

etymologie

Z francouzského amant.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	amant	amanti
genitiv	amanta	amantů
dativ	amantu / amantovi	amantům
akuzativ	amanta	amanty
vokativ	amante	amanti
lokál	amantu / amantovi	amantech
instrumentál	amantem	amanty

význam

1. (v obecném jazyce, hanlivě, zastarale) milenec
   • Kdyby žila v době rokoka, kráčel bych s ní kolem potoka, pak bych se sklonil jako amant k ní a říkal tyto verše galantní^[1]

synonyma

1. šamstr

francouzština

výslovnost

• IPA: [a.mɑ̃],  amant^{? • info}

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	amant	amants

význam

1. milenec

související

• amante
• aimer
• amour

latina

sloveso

význam

třetí osoba plurálu indikativu prézentu aktiva slovesa amāre — milují, mají rádi

synonyma

1. dīligunt