ambulance

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔambʊlant͡sɛ]

dělení

• am-bu-lan-ce

etymologie

Přes francouzštinu z latinského ambulāre — chodit, procházet se; docházet. Srovnej např. somnambul či italské andare.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	ambulance	ambulance
genitiv	ambulance	ambulancí
dativ	ambulanci	ambulancím
akuzativ	ambulanci	ambulance
vokativ	ambulance	ambulance
lokál	ambulanci	ambulancích
instrumentál	ambulancí	ambulancemi

význam

1. oddělení nemocnice či polikliniky, zajišťující ošetření akutních onemocnění a úrazů pro pacienty, kteří v nemocnici nezůstanou přes noc
2. automobil, vybavený pro převoz pacientů a pro poskytování první pomoci

překlady

1. oddělení zajišťující ošetření

   • angličtina: outpatient department, casualty, emergency
   • francouzština: services de consultation mn., urgences ž mn.
   • němčina: Notfallaufnahme ž, Notaufnahme ž
   • nizozemština: spoedeisende hulp, eerste hulp
   • slovenština: ambulanciá
2. sanitka

   • angličtina: ambulance
   • francouzština: ambulance ž
   • limburština: krankewage
   • němčina: Ambulanz ž, Krankenwagen m, Sanka m
   • nizozemština: ambulance, ziekenwagen m
   • slovenština: ambulanciá

synonyma

1. (částečně) pohotovost
2. sanitní vůz, sanitka

antonyma

1. lůžkové (oddělení), klinika
2. —

související

• ambulantní

francouzština

výslovnost

• IPA: [ɑ̃.by.lɑ̃s]  ambulance^{? • info}

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	ambulance	ambulances

význam

1. sanitka, ambulance

související

• déambuler
• déambulatoire
• déambulateur

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2014-01-14]. Heslo ambulance.

externí odkazy

• Rozcestník Ambulance ve Wikipedii