beng

čeština

výslovnost

• IPA: [bɛŋk]

dělení

• beng

etymologie

• z anglického bang

citoslovce

význam

1. zvuk výstřelu
   • Vnuk sáh níž, než je bok, tam, kde měl kolt, a jak stisk, kolt štěk BENG! BENG!^[1]

romština

výslovnost

• IPA: [bɛŋk]

dělení

• beng

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	beng	benga
vokativ	bengeja	bengale
akuzativ	benges	bengen
dativ	bengeske	bengenge
lokativ	bengeste	bengende
instrumentál	bengeha	bengenca
ablativ	bengestar	bengendar
genitiv	bengeskero bengeskeri bengeskere	bengengero bengengeri bengengere

význam

1. čert, ďábel
2. uličník, darebák
3. zlý člověk
4. (oblastně) drak

přídavné jméno

skloňování

Číslo	singulár		plurál
Rod	mužský	ženský	mužský i ženský
nominativ	beng	beng	beng
vokativ	bengeja	bengije	bengale
akuzativ	benges	benga	bengen
nepřímý pád	benge	benga	benge
dativ	bengeske	bengake	bengenge
lokativ	bengeste	bengate	bengende
instrumentál	bengeha	bengaha	bengenca
ablativ	bengestar	bengatar	bengendar
genitiv	bengeskero	bengakero	bengengero

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	beng
komparativ	bengeder
superlativ	jekhbengeder najbengeder nekbengeder lekbengeder

význam

1. zlý
2. zlobivý, neposedný