biedrs

lotyština

výslovnost

• IPA: [bìɛdɾs]  biedrs^{? • info}

dělení

• bie-drs

etymologie

Substantivizací někdejšího přídavného jména, které přes kombinaci nedoloženého protobaltského *bend- s infixem -ro z předpokládaného praindoevropského *bʰendʰ-. Takto vzdáleně příbuzné např. s německým binden, švédským binda, anglickým bind, bend, francouzským bander, ale i třeba latinským offendix nebo starořeckým πε(ν)θερός. Dále srovnej litevské beñdras podobného významu.

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	biedris	biedri
genitiv	biedra	biedrus
dativ	biedrim	biedriem
akuzativ	biedru	biedrus
instrumentál	biedru	biedriem
lokál	biedrā	biedros
vokativ	biedr	biedri

význam

1. člen
2. podstatné jméno vyjadřující českou předponu spolu-, sou-
   • istabas biedrs, darba biedrs, galda biedrs, laika biedrs – spolubydlící, spolupracovník, soustolovník, současník
3. (dříve) soudruh, člen komunistické strany

synonyma

1. loceklis
2. —
3. (vulgárně) pimpis, pipele

související

• biedrība (společenství, společnost)
• dzīvesbiedrs (životní partner; manžel)
• arodbiedrība (odbory)
• biedrene (soudružka)
• biedroties (sdružovat /se/, např. do odborů)
• biedriskums (soudružství)

slovní spojení

• klases biedrs (spolužák)
• laika biedrs (současník)
• istabas biedrs (spolubydlící)
• cīņu biedrs (spolubojovník)
• rotaļu biedrs (spoluhráč, playmate)