bojkot

čeština

výslovnost

• IPA: [bɔjkɔt]

dělení

• boj-kot

etymologie

Přejato z anglického boycott; význam slovo získalo po roce 1880 podle jména důstojníka britské armády C. C. Boycotta. Ten po svém penzionování v Irsku požadoval po místních zemědělcích příliš vysoký nájem, což mu odplatili tím, že jej ignorovali a přerušili veškeré styky s ním.^[1]

varianty

• (starým pravopisem) boykot

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	bojkot	bojkoty
genitiv	bojkotu	bojkotů
dativ	bojkotu	bojkotům
akuzativ	bojkot	bojkoty
vokativ	bojkote	bojkoty
lokál	bojkotu	bojkotech
instrumentál	bojkotem	bojkoty

význam

1. záměrné kolektivní odmítání určitých výrobků, určité osoby či instituce dohodnuté jako odplata

překlady

1. kolektivní odmítání

   • angličtina: boycott
   • francouzština: boycott m, boycottage m
   • italština: boicottaggio m
   • němčina: Boykott m
   • polština: bojkot m
   • ruština: бойкот m
   • řečtina: μποϊκοτ s
   • slovenština: bojkot m

synonyma

1. bojkotování

související

• bojkotovat