cingerentur

latina

výslovnost

• IPA: [kɪŋ.gɛ.ˈrɛ̃.tʊr] (klasická restituovaná)
• IPA: [t͡sɪŋ.gɛ.ˈrɛn.tʊr] (středoevropská)
• IPA: [t͡ʃiŋ.d͡ʒe.ˈɾen.tur] (vatikánská)

sloveso

• 3. konjugace (souhláskové kmeny)
• tranzitivní

význam

1. třetí osoba čísla množného konjunktivu imperfekta rodu trpného slovesa cingĕre — byli/-y by ovíjeni, obklopováni/-y, opásá(vá)ni, obkličovány

související

• cingĕrent
• cingēbantur
• cīnxissent
• cingantur