debe

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈdɛbɛ]

spojka

význam

1. (nářečně) kdyby
   • „Šterecet rénskéch za koňa bech dal, hale co te máš, to néni kůň. To je koza — — nebo psék — hale kůň to néni. Debe se tá kobela vohřebila, tak to mosíš hutopit, protože to nevodstaví. Drť je to žába, a ne kůň! — —“^[1]
   • Du, du po cestě vokolo Kolíbke a šak vod potoka k hagací a stópnu si tak na kraji lesa za keř. Meslím si, debe nejaké ten králík na nedělní voběd přišel, běhá hjich tam a nikdo hjich nestřílí. Jen škodu dělajó a já to rád hjím…^[2]
   • Největší a nejrozmanitější změny podstupují vytčené samohlásky ve výslovnosti »pravých« Hanáků na Vyškovsku, Prostějovsku, Olomoucku a Šternbersku. V tomto podřečí jest každé původní e poněkud zúženo: vėdėtė, y vždy a i po vytčených nahoře souhláskách přezvukuje se v široké ê: dêbê bêlê rêbê, bêla bê ê máčka, lêd, pėřêna, sêla, zêma, žêd.^[3]
   • „Huž su zas v tým pekedlným stavě, velebné pane falářu,“ za vinna se dával zas stréček Švásta. — — „Zas. Žida debe nebelo, pane falářu, vseci besme beli hjinačí. Žid je naše neščestí.“^[4]

související

• debech
• debes

latina

výslovnost

• IPA: [dɛbɛː]

sloveso

význam

1. druhá osoba jednotného čísla rozkazovacího způsobu přítomného slovesa debēre

související

• debēte
• habē
• inhibe
• debēs
• prohibē
• cohibē