domluvte

čeština

výslovnost

• IPA: [dɔmlʊftɛ]

dělení

• do-mluv-te

sloveso

• dokonavé

význam

1. druhá osoba množného čísla rozkazovacího způsobu slovesa domluvit
   • Základní pravidlo však zní: techniku, kterou dostanete v zaměstnání k pracovním účelům, opravdu využívejte pouze k nim. Anebo se s nadřízeným předem domluvte na jiných podmínkách.^[1]