fakt

Možná hledáte Fakt.

čeština

výslovnost

• IPA: [fakt]
•  fakt^{? • info}

dělení

• fakt

etymologie

Z latinského factum (čin), původně příčestí minulého trpného slovesa facere, tedy „to, co je uděláno“.^[1]

varianty

• faktum

podstatné jméno (1)

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	fakt	(zřídka) fakty[pozn 1]
genitiv	faktu	faktů
dativ	faktu	faktům
akuzativ	fakt	(zřídka) fakty[pozn 1]
vokativ	fakte	fakty
lokál	faktu	faktech
instrumentál	faktem	fakty

1. Některé tvary tohoto substantiva se užívají zřídka a častěji jsou používány tvary varianty faktum (středního rodu); v nominativu a akuzativu plurálu se tedy častěji užívá (ta) fakta

význam

1. něco skutečného, ověřeného – v protikladu k něčemu vymyšlenému
   • Veřejnost přijala již jako daný fakt, že česká ekonomika bojuje s finanční krizí.^[2]
   • Je nezměnitelným faktem, že 8 milionů příslušníků českého národa žije vedle 80milionového národa německého.^[3]

překlady

1. skutečnost

   • angličtina: fact, reality
   • francouzština: fait m, réalité ž
   • italština: fatto m, dato m
   • maďarština: tény
   • němčina: Tatsache ž, Faktum s
   • nizozemština: feit s
   • polština: fakt m
   • ruština: факт m
   • slovenština: fakt m

synonyma

1. skutečnost

antonyma

1. iluze, sen

související

• faktický
• fakticky
• faktografie
• faktor
• faktura
• fakticita

• afekt
• perfektum
• artefakt
• defekt
• deficience
• efekt
• infekce
• imperfektivní, perfektivní
• infektant
• konfekce
• konfekční
• prefekt
• prefektura
• defektní
• proficience
• refektář
• efektivní
• koeficient
• perfektní
• perfekcionismus, perfekcionista
• imperfektum
• plusquamperfektum
• infikovat
• fakulta

podstatné jméno (2)

• rod střední

význam

1. (knižně) genitiv plurálu substantiva faktum

příslovce

význam

1. (hovorově) doopravdy, skutečně
   • Bylo to fakt hustý!

synonyma

1. (neutrálně) vskutku, doopravdy, skutečně, opravdu, (v obecném jazyce) namouduši, namouvěru, (knižně) věru, (zastarale, knižně) arci

polština

výslovnost

• IPA: [fakt]
•  fakt^{? • info}

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	fakt	fakty
genitiv	faktu	faktów
dativ	faktowi	faktom
akuzativ	fakt	fakty
instrumentál	faktem	faktami
lokál	fakcie	faktach
vokativ	fakcie	fakty

význam

1. skutečnost, fakt, faktum

související

• faktyczny
• faktycznie