haka

finština

výslovnost

• IPA: [ˈhɑkɑ]

dělení

• ha-ka

podstatné jméno

skloňování

skloňování podle vzoru kala
Substantivum	singulár	plurál
nominativ	haka	haat
genitiv	haan	hakojen (hakain)
akuzativ	haan haka	haat
partitiv	hakaa	hakoja
essiv	hakana	hakoina
translativ	haaksi	haoiksi
inessiv	haassa	haoissa
elativ	haasta	haoista
illativ	hakaan	hakoihin
adessiv	haalla	haoilla
ablativ	haalta	haoilta
allativ	haalle	haoille
abessiv	haatta	haoitta
komitativ	—	hakoine
instruktiv	—	haoin

význam

1. hák
2. petlice, závora
3. pastvina
4. les, lesík blízko domu

související

• hakanen
• hakaneula
• hakaristi
• hakasulje

švédština

výslovnost

• IPA: [˅hɑːka]
• 2. intonace

podstatné jméno

• rod společný

skloňování

Substantivum (i)	singulár		plurál
	neurč.	urč.	neurč.	urč.
nominativ	haka	hakan	hakor	hakorna
genitiv	hakas	hakans	hakors	hakornas

význam

1. brada

sloveso

časování

(i)	aktivum	pasivum
infinitiv	haka	hakas
přítomnost	hakar	hakas
préteritum	hakade	hakades
supinum	hakat	hakats
rozkazovací zp.	haka	hakas

příčestí

Číslo	singulár		plurál/ urč. tvar
Rod	společný	střední
přítomné	hakande
trpné	hakad	hakat	hakade

význam

1. zahákovat, zaháknout
2. zaháčkovat

související

• hake