hice

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈɦɪt͡sɛ]

podstatné jméno

• rod mužský

význam

1. (nářečně, hovorově) nominativ, akuzativ a vokativ plurálu substantiva hic
   • slunce mi z mozku vyrábí trosku svým věčným žárem, úroveň rýmů je na minimu, fuj, to jsou hice^[1]
2. vokativ singuláru substantiva hic

latina

výslovnost

• IPA: [ˈɦiːkɛ] (klasická restituovaná)
• IPA: [ˈi.t͡ʃe] (vatikánská)

varianty

• (zastarale, nářečně, archaicky) heice

příslovce

význam

1. (archaicky) zde, tady

synonyma

1. hīc

antonyma

1. ibi
2. hūc

španělština

výslovnost

• IPA: [ˈˀi.θe]

sloveso

• nepravidelné

význam

1. první osoba jednotného čísla indikativu jednoduchého minulého času dokonavého slovesa hacer

související

• hizo