hnis

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈɦɲɪs]

dělení

• hnis

etymologie

Vzniklo ve staročeštině z hnus jakožto měkčí expresívní varianta.^[1]

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	hnis	hnisy
genitiv	hnisu	hnisů
dativ	hnisu	hnisům
akuzativ	hnis	hnisy
vokativ	hnise	hnisy
lokál	hnisu	hnisech
instrumentál	hnisem	hnisy

význam

1. světle žlutá nebo nazelenalá hustá tělní tekutina tvořená především odumřelými bílými krvinkami, živými a mrtvými bakteriemi a rozkládající se tkání, obvykle vznikající v místě bakteriální infekce

překlady

1. tělní tekutina

   • angličtina: pus
   • francouzština: pus m
   • italština: pus m
   • němčina: Eiter
   • polština: ropa ž
   • švédština: var

související

• hnisat
• hnisavý
• hnus