hrubec

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦrʊbɛt͡s]

dělení

• hru-bec

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	hrubec	hrubci
genitiv	hrubce	hrubců
dativ	hrubci / hrubcovi	hrubcům
akuzativ	hrubce	hrubce
vokativ	hrubče	hrubci
lokál	hrubci / hrubcovi	hrubcích
instrumentál	hrubcem	hrubci

význam

1. ten, kdo je hrubý, obhroublý, surový, sprostý
   • Byla to sebraná cháska! Konští handlíři a jarmarečníci, nevzdělanci a hrubci a všelijací přibránkové.^[1]
   • Slova světcova zněla tak pokorně, tak prostě a zároveň tak mocně, že hrubce odzbrojila.^[1]

synonyma

1. hrubián, surovec, hulvát, grobián, krobián

překlady

1. hrubý člověk

   • angličtina: lout

související

• hrubcův
• hrubý
• hrubě
• hrubost