hudba

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦʊdba]
•  hudba^{? • info}

dělení

• hud-ba

etymologie

Staročeské hudba původně znamenalo „smyčcová hudba“ nebo „smyčcový hudební nástroj“. Vyskytuje se jen v češtině, slovenštině a slovinštině (slovinské gódba však nejspíš pochází z češtiny). Od praslovanského *gǫsti („hrát na hudební nástroj“, viz housti).^[1]

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	hudba	hudby
genitiv	hudby	hudeb
dativ	hudbě	hudbám
akuzativ	hudbu	hudby
vokativ	hudbo	hudby
lokál	hudbě	hudbách
instrumentál	hudbou	hudbami

význam

1. organizovaný systém zvuků kombinující rytmy, melodie a harmonie s důrazem na vyjádření emocí a s důrazem na estetiku formy
2. hudební těleso, orchestr

překlady

1. organizovaný systém zvuků

   • angličtina: music
   • finština: musiikki
   • francouzština: musique ž
   • hornolužická srbština: hudźba ž
   • chorvatština: glazba ž, muzika ž
   • italština: musica ž
   • japonština: 音楽
   • maďarština: zene
   • němčina: Musik ž
   • polština: muzyka ž
   • portugalština: música ž
   • rumunština: muzică ž
   • ruština: музыка ž
   • slovenština: hudba ž, muzika ž
   • španělština: música ž
   • velština: cerddoriaeth
2. hudební těleso

   • slovenština: hudba ž

synonyma

1. muzika
2. orchestr, ansámbl

související

• hudební
• hudebně
• hudebník
• hudebnost
• hudebnina
• housti

slovní spojení

• hudba budoucnosti
• absolutní hudba
• klasická hudba
• populární hudba
• programní hudba
• vážná hudba

slovenština

výslovnost

• IPA: [ɦʊdba]

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	hudba	hudby
genitiv	hudby	hudieb
dativ	hudbe	hudbám
akuzativ	hudbu	hudby
lokál	hudbe	hudbách
instrumentál	hudbou	hudbami

význam

1. organizovaný systém zvuků podle rytmu, melodie a harmonie
2. hudební těleso, orchestr

synonyma

1. muzika

související

• hudobný
• hudobne
• hudobník
• hudobnosť
• hudobnina