kaplanit

čeština

výslovnost

• IPA: [kaplaɲɪt]

dělení

• kap-la-nit

sloveso

• nedokonavé

varianty

• (zastarale) kaplaniti

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	kaplaním	kaplaníš	kaplaní	kaplaníme	kaplaníte	kaplaní

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	kaplaň	kaplaňme	kaplaňte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	kaplanil	kaplanila	kaplanilo	kaplanili	kaplanily	kaplanila

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	kaplaně	kaplaníc	kaplaníce

význam

1. (v obecném jazyce) být kaplanem^[1]
   • Kníže český dal odpovědíti, že vědomo jest celému světu, kterak od věků biskupové pražští kaplaní jemu i předkům jeho (…)^[2]

synonyma

1. kaplanovat