klakson

čeština

výslovnost

• IPA: [klaksɔn]

dělení

• klak-son

etymologie

Z anglického klaxon.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	klakson	klaksony
genitiv	klaksonu	klaksonů
dativ	klaksonu	klaksonům
akuzativ	klakson	klaksony
vokativ	klaksone	klaksony
lokál	klaksonu	klaksonech
instrumentál	klaksonem	klaksony

význam

1. hlasité varovné zařízení motorových vozidel
   • Z dálky temně zahučelo auto. Zvuk se přibližoval, zavyl klakson a ohnivé oči reflektoru ozářily muže a ženu, kteří stáli vedle proutěného koše a odpočívali.^[1]

překlady

1. houkačka

   • angličtina: klaxon, horn
   • francouzština: klakson m
   • polština: klakson m

synonyma

1. houkačka

související

• klaksonový